Richard Hamilton: Pozdní práce
Londýnská Národní galerie připravila výstavu věnovanou pozdní tvorbě anglického výtvarníka Richarda Hamiltona (24. únor 1922–13. září 2011), který je známý od padesátých let minulého století zejména jako „otec“ britského pop-artu.
Proslulé jsou zejména jeho koláže z dnes již kultovní výstavy v londýnské Whitechapel Gallery z roku 1956 nazvané This is Tomorrow.Do dějin výtvarného umění i literatury se zapsal i svými lustracemi k románu Jamese Joyce Odysseus. Začal je vytvářet v roce 1947, tehdy ještě jako student výtvarné školy Slade. Šéfredaktor nakladatelství Faber and Faber však o rok později odmítl jeho kresby jako příliš pesimistické. V osmdesátých letech minulého století se Hamilton k svému projektu ilustrací Odyssea vrátil a vytvořil další řadu unikátních kreseb. „Konečnou podobu jsem stále ještě nenakreslil. V hlavě mám spoustu dalších nápadů, jak ztvárnit postavy Joyceova Odyssea,“ řekl tehdy Hamilton. Připomeňme, že výtvarník se narodil roku 1922, tři týdny po prvním vydání Odyssea a čtyřicátých narozeninách Jamese Joyce.
Hamiltonovy ilustrace vystavilo v roce 2002 Britské muzeum. Tato výstava se měla představit také v Praze v domě U Černé Matky boží. „Pražská galerie nám již před dávným časem potvrdila zájem o tuto expozici. Bohužel, po změně vlastníka domu U Černé Matky boží na konci minulého roku nové vedení galerie výstavu odmítlo,“ sdělilo tehdy autorovi těchto řádek tiskové oddělení Britského muzea...
Hamiltonova pozdní tvorba však nijak nepřipomíná ani jeho pop-artové období, ani ilustrace k Odysseovi. Lze ji jednoduše označit jako hyperrealismus. Často ve své pozdní tvorbě využíval různé počítačové programy .V posledních letech Hamiltonova života tak zmizel z jeho slovníku tradiční termín „olej na plátně“ (oil on canvas). Nahradily jej výrazy jako „oil on Fuji/Océ LightJet on canvas“ nebo „Epson injet on Hewlett-Pckard Rhesolution canvas“...
A Richard Hamilton se také leckdy inspiroval díly svých předchůdců, například obrazem holandského mistra ze 17. století Pietera Saendredama. Pro výstavu Setkání: Nové umění ze starého, kterou uspořádala právě Národní galerie v roce 2000, tak například vytvořil plátno nazvané The Saensbury Wing se zjevnou narážkou na jméno holandského mistra v kombinaci se Sainsbury Wing, kde se expozice konala. Inspiroval se rovněž známým plátnem Marcela Duchampa nazvaným Akt sestupující ze schodů z roku 1912.
Současná výstava rovněž představuje Hamiltonovo poslední dílo – „Le Chef-d’oeuvre inconnu – malba ve třech částech“. V něm se inspiroval jednou z povídek Honoré de Balzaca a ztvárnil v tomto díle tři proslulé staré malířské mistry: Tiziana, Poussina a Courbeta. Ze současné výstavy je rovněž patrné Hamiltonovo zaujetí pro ženskou postavu, pro kompozici, pro dokonalé ztvárnění interiérů.
Výstava Richard Hamilton: Pozdní práce je v Národní galerii zdarma přístupná do 13. ledna 2013.
The National GalleryTrafalgar SquareLondonWC2N 5DN
Národní galerie v Londýně je otevřena zdarma denně od 10.00 do 18.00, každý pátek až do 21.00. Galerie je uzavřena o Vánocích a na Nový rok.
Nejbližší stanice metra:Charing Cross (Northern a Bakerloo Line)Leicester Square (Northern a Piccadilly Line)Embankment (Northern, Bakerloo, District a Circle Line)
Informace:www.nationalgallery.org.uk
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Karel Poláček: Denní host, Nocturno. Dvě nestárnoucí humoristické povídky z noční Prahy 20. století
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka