Riccardo Tesi: Cameristico
Nové album Riccarda Tesiho Cameristico, tedy Komorní hudba, přináší výraznou změnu: namísto kytary a tamburíny ho doprovází komorní trio s cellem, klavírem a klarinetem, rychlé taneční skladby vystřídaly pomalejší rytmy a intelektuální témata.
Z Toskánska, kraje severně od Říma proslulého krásnou krajinou i kvalitními víny, pochází Riccardo Tesi, hráč s mezinárodním kreditem a vynikající znalec italských regionálních hudebních tradic. Jeho nástrojem je nenápadný knoflíkový akordeon, v Itálii zvaný organetto, tedy malé varhany. Jedna ze skladeb na jeho novém albu Cameristico, Komorní hudba, je dokonce inspirována Franzem Kafkou – Tesi ji nazval Noční Praha. V hojné míře se na albu objevují skladby, které Tesi v minulosti napsal jako scénickou hudbu pro divadlo.
V průběhu své více než tři dekády trvající dráhy Tesi studoval spojitosti mezi akordeonovými styly z Itálie a jiných evropských zemí, působil například v triu, jehož dalšími členy byli akordeonisté z Baskicka a Anglie. Roku 1992 založil skupinu Banditaliana, zaměřenou na hudbu italských regionů. Jeho poslední album naopak čerpá z mezinárodních zdrojů: skladba Istanbul je inspirována, jak Tesi píše na obalu alba, „nejkrásnějším městem světa“.
I když Riccardo Tesi hraje na hojně v Itálii rozšířený knoflíkový akordeon, jeho začátky nebyly snadné. „Bylo například docela těžké hledat nahrávky či notové zápisy, v Toskánsku, odkud pocházím, na ten nástroj nikdo nehrál,“ vzpomíná Tesi, „musel jsem cestovat na jih Itálie, na Sardinii, abych se učil od lidových hudebníků. To byla moje hudební škola.“
V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb:
Nejposlouchanější
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jiří Hájíček, Zuzana Říhová, Karel Poláček a další. Venkovské povídky českých spisovatelů
-
Ona je kněz. Příběh Ludmily Javorové, tajně vysvěcené ženy
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.