Rhiannon Giddens: there is no Other
Novinka americké zpěvačky a instrumentalistky. Poslechněte si recenzi Otakara Svobody.
(…) Za svou dosavadní kariéru dostala jednu Grammy coby členka úspěšné sestavy Carolina Chocolate Drops, poté byla nominována na tři další a získává pravidelně oborová ocenění. Vydává u prestižního labelu Nonesuch. Je na vrcholu a nová nahrávka tomu odpovídá. (…) O Rhiannon Giddens bychom mohli mluvit dlouhé minuty, ale nesmíme zapomenout ani na jejího partnera na nahrávce, původem italského především akordeonisty ale i hráče na celou řadu i neobvyklých bicí, Franceska Turrisiho. Jeho životopis je stručnější, ale i jeho prameny nazývají hudebním alchymistou a polyglotem. Není tedy divu, že oba uvádějí v bookletu nahrávky, že ve studiu se sešli jen s obrysy představ, co natočí. Jen, že chtějí natočit něco naprosto osobitého, vycházejícího z dosavadních zkušeností a výbav. (…) Jejich deska nazvaná There is no Other, Odlišnost neexistuje, je jakýmsi protestem proti tak aktuálnímu a zhoubnému dělení pohledů na etnika a původ. Je samozřejmě zřejmě, že podobná hudba se dostane jen k těm, kdo chtějí poslouchat. A ti pak uslyší nahrávku, jež je současně pestrá i soudržná. Plná osobitého zpěvu a výjimečné instrumentální vyspělosti obou protagonistů, kteří až na drobné výjimky nahráli i všechny nástroje, jež můžeme slyšet. (…)
Více informací k nahrávce naleznete zde.
Nejposlouchanější
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jiří Vaněk: Já, mé druhé já a já a. Sonda do duší současných třicátníků a jejich vztahů nevztahů
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.