Režisér, herec, člověk. Miroslav Macháček zblízka
Narodil se 8. května před 100 lety v Nymburce a významně ovlivnil tvář českého poválečného divadla. Jako režisér i jako herec. Nezapomenutelný je ale také svou kontroverzní povahou. Jaký vlastně byl Miroslav Macháček – jako člověk a jako umělec?
Vyučí se strojním zámečníkem a teprve po konci 2. světové války začne studovat herectví na pražské konzervatoři. Vystřídá regionální i pražské scény, až roku 1959 zakotví jako režisér v Národním divadle. V 60. letech zažívá svůj vrchol. Otevírá se mu i svět filmu, spolupracuje s nově vzniklým Činoherním klubem. Po sovětské invazi ale vystoupí z komunistické strany a karty se obrátí. Propříště se bude potýkat s politickými tlaky, které mu budou znesnadňovat, leckdy i znemožňovat tvorbu.
Čtěte také
V polovině 70. let se dokonce nechá internovat v bohnické léčebně, aby jim unikl. Trpí úzkostně depresivními stavy a píše si deníky, které posmrtně vydá jeho dcera Kateřina pod názvem Zápisky z blázince (v tuto chvíli vychází jejich pokračování). Na svou práci naváže dalšími legendárními inscenacemi, avšak hostilní poměry v Národním divadle přetrvávají. Revoluce, které se aktivně zúčastní, sice ideologickou krustu první scény prorazí, ale je už příliš pozdě – zkraje roku 1991 podléhá Macháček rakovině.
„Dělat s ním bylo prokletí, protože jste pak od všech režisérů vyžadovali podobný přístup k práci“, svěřil se František Němec, kterého Macháček obsadil v roce 1982 do role Hamleta. Říká se, že každou svou roli hrál nadoraz a totéž požadoval od ostatních. Provokoval je za tím účelem, nevybíravě napadal a urážel. A to samé dělal i v civilním životě, bohémsky neukotveném, ale zároveň maximálně soustředěném na práci.
Jak na něj vzpomínají jeho bývalí kolegové? Rozhovory s Janem Kačerem, s nímž ho pojilo hlavně působení v Činoherním klubu od poloviny 60. do začátku 70. let, a Jaroslavou Šiktancovou, která mu na přelomu 70. a 80. let režijně asistovala v Národním divadle, jsou svědectvím lidí, kteří mu ve své době byli jedni z nejblíž.
Související
-
Před sto lety se narodil Miroslav Macháček. Neustále žhnoucí režisér, který se protrápil životem
Saša Michailidis vzpomíná na herce a režiséra spolu s Kateřinou Macháčkovou a Taťjanou Medveckou.
-
Zápisky z blázince. Z terapeutického deníku herce a divadelního režiséra Miroslava Macháčka
Autentické deníkové záznamy charismatického herce a režiséra Národního divadla z jeho pobytu v psychiatrické léčebně v roce 1975. Blázen, nebo génius? Poslouchejte on-line.
-
Připomínáme si 60 let Činoherního klubu. Poznejte jeho herecké legendy očima Jana Kačera
Poslechněte si cyklus Legendy ČK, ve kterém Jan Kačer vzpomíná na Peta Čepka, Josefa Somra, Jiřinu Třebickou, Františka Husáka a Pavla Landovského.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
