Režisér, herec, člověk. Miroslav Macháček zblízka
Narodil se 8. května před 100 lety v Nymburce a významně ovlivnil tvář českého poválečného divadla. Jako režisér i jako herec. Nezapomenutelný je ale také svou kontroverzní povahou. Jaký vlastně byl Miroslav Macháček – jako člověk a jako umělec?
Vyučí se strojním zámečníkem a teprve po konci 2. světové války začne studovat herectví na pražské konzervatoři. Vystřídá regionální i pražské scény, až roku 1959 zakotví jako režisér v Národním divadle. V 60. letech zažívá svůj vrchol. Otevírá se mu i svět filmu, spolupracuje s nově vzniklým Činoherním klubem. Po sovětské invazi ale vystoupí z komunistické strany a karty se obrátí. Propříště se bude potýkat s politickými tlaky, které mu budou znesnadňovat, leckdy i znemožňovat tvorbu.
Čtěte také
V polovině 70. let se dokonce nechá internovat v bohnické léčebně, aby jim unikl. Trpí úzkostně depresivními stavy a píše si deníky, které posmrtně vydá jeho dcera Kateřina pod názvem Zápisky z blázince (v tuto chvíli vychází jejich pokračování). Na svou práci naváže dalšími legendárními inscenacemi, avšak hostilní poměry v Národním divadle přetrvávají. Revoluce, které se aktivně zúčastní, sice ideologickou krustu první scény prorazí, ale je už příliš pozdě – zkraje roku 1991 podléhá Macháček rakovině.
„Dělat s ním bylo prokletí, protože jste pak od všech režisérů vyžadovali podobný přístup k práci“, svěřil se František Němec, kterého Macháček obsadil v roce 1982 do role Hamleta. Říká se, že každou svou roli hrál nadoraz a totéž požadoval od ostatních. Provokoval je za tím účelem, nevybíravě napadal a urážel. A to samé dělal i v civilním životě, bohémsky neukotveném, ale zároveň maximálně soustředěném na práci.
Jak na něj vzpomínají jeho bývalí kolegové? Rozhovory s Janem Kačerem, s nímž ho pojilo hlavně působení v Činoherním klubu od poloviny 60. do začátku 70. let, a Jaroslavou Šiktancovou, která mu na přelomu 70. a 80. let režijně asistovala v Národním divadle, jsou svědectvím lidí, kteří mu ve své době byli jedni z nejblíž.
Související
-
Před sto lety se narodil Miroslav Macháček. Neustále žhnoucí režisér, který se protrápil životem
Saša Michailidis vzpomíná na herce a režiséra spolu s Kateřinou Macháčkovou a Taťjanou Medveckou.
-
Zápisky z blázince. Z terapeutického deníku herce a divadelního režiséra Miroslava Macháčka
Autentické deníkové záznamy charismatického herce a režiséra Národního divadla z jeho pobytu v psychiatrické léčebně v roce 1975. Blázen, nebo génius? Poslouchejte on-line.
-
Legendy Činoherního klubu očima Jana Kačera. Divadlo oslavilo 55 let své existence
V roce 1965 založila generačně spřízněná skupina umělců základ hereckého souboru komorního divadélka, s nímž záhy po jeho otevření dobyli Prahu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
