Radka Baboráková: Nebožka pilná umřela vstoja…

Právě to bylo a je neodmyslitelně spojeno s Radčiným životem i s životem a tvorbou jejího „taty“ Jaroslava Staňka, legendárního primáše Hradišťanu a vynikajícího výtvarníka. S životy veskrze užitečnými, nepromarněnými. V případě Radky Baborákové i v roce jejího životního jubilea stále s plným nasazením a nezdolným elánem, v případě „taty“ už bohužel naplněným a vděčně vzpomínaným.

Primáš Jaroslav Staněk|foto: Klub kultury Uherské Hradiště

Táta byl muzikantem ojedinělým: neslyšela jsem jiného primáše, kterému by zpívaly housle!

Někdejší tanečnici Hradištanu se už v roce 1982 podařil husarský kousek: založila čile fungující dětský „dolňácký“ soubor ve stověžaté Praze! K původní dvacetičlenné skupince dětí ve věku od šesti do deseti let se záhy přidala vlastní cimbálovka a postupně se soubor Rosénka rozrostl až do dnešních rozměrů, kdy zahrnuje více než dvě stovky aktivních členů. Snad ještě cennější však je, že se celé generace odchovanců a příznivců drží pospolu – a svorně se považují za Pražáky i Dolňáky zároveň.

Z dosud poslední spolupráce Radky Baborákové se souborem Hradišťánek – taneční číslo Svatý Jiří jede, 2019|foto: archiv Radky Baborákové

Jsem tvrdohlavá: zkrátka jsem si řekla, že budu s pražskými dětmi dělat přesně to, co s dětmi v Uherském Hradišti.

V průběhu osmadvaceti let, kdy pražský soubor vedla, se mezi ní a stovkami odchovanců vytvořila pevná osobní pouta, umocněná pochopitelně i předmětem vlastní souborové činnosti, totiž moravským tanečním a hudebním folklorem. Chystané setkání večer 18. května 2019 v Divadle ABC bude výrazem vděčnosti za výjimečný Radčin vklad do mnoha citlivých a vnímavých duší v době, kdy je takové ovlivnění nejpotřebnější: v období dětství a dospívání.

Z dosud poslední spolupráce Radky Baborákové se souborem Hradišťánek – taneční číslo Svatý Jiří jede, 2019|foto: archiv Radky Baborákové