Radim Vondráček: Biedermeier zní i v české národní hymně

Zkrocený romantismus, pozdní empire, styl biedermanů, … Pojmenování umění a životního stylu první poloviny devatenáctého století se hledalo zvolna. Relativně dlouhé období míru a stability po Vídeňském kongresu se jevilo umělecky nezáživné, nijaké. Označení biedermeier se ujímalo postupně. Od nábytku přes výtvarné umění dospělo do literární vědy. 

Radim Vondráček nezapře své filozofické školení. Kunsthistorické zbožíznalství ho nebavilo, za sbírkovými předměty vidí hodnotový systém sběratelů i těch, kteří je dříve vlastnili a užívali. 

Biedermeier, Vídeň 1830|foto: Profimedia

Biedermeier přišel jako reakce po dlouhém období válek. Lidé cítili úlevu, že si mohou konečně vydechnout. A když se podíváte na vybavení interiéru, na všechny ty pohovky, vidíte, jak si začali užívat.

Biedermeier měl zálibu v přesném pozorování, detailu, taxonomii a klasifikaci, upřednostňoval věci blízké a známé před romantickou touhou po vzdáleném a nedosažitelném. Tak vznikl i hluboký vztah k domovu. Domov je biedermeierovský pojem se silným emočním nábojem. „Máme to i v naší národní hymně,“ říká Radim Vondráček. 

Interiér doby biedermeieru|foto: Profimedia

Biedermeier vnímá jako životní styl a pocit. Biedermeierské hodnoty tvoří pevný základ středoevropské mentality. Patří mezi ně oslava nekonfliktních řešení, nekrvavých převratů a mírného pokroku v mezích (nečekaně liberálního) zákona. A tím to nekončí. Důvěrně známé vám jistě budou i další kusy naší ideové výbavy po Babičce (od známé biedermeierové autorky): rodina, děti, soukromí, řád, smír a soulad, žádné extrémy, zkrocení vášní a protikladů, přírodní medicína a zdravý životní styl s procházkami v libosadu.