Radim Vondráček: Biedermeier zní i v české národní hymně
Biedermeier nebyly jen židle. Radim Vondráček, šéfkurátor Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, vnímá biedermeier jako hodnotový systém.
Zkrocený romantismus, pozdní empire, styl biedermanů, … Pojmenování umění a životního stylu první poloviny devatenáctého století se hledalo zvolna. Relativně dlouhé období míru a stability po Vídeňském kongresu se jevilo umělecky nezáživné, nijaké. Označení biedermeier se ujímalo postupně. Od nábytku přes výtvarné umění dospělo do literární vědy.
Radim Vondráček nezapře své filozofické školení. Kunsthistorické zbožíznalství ho nebavilo, za sbírkovými předměty vidí hodnotový systém sběratelů i těch, kteří je dříve vlastnili a užívali.
Biedermeier přišel jako reakce po dlouhém období válek. Lidé cítili úlevu, že si mohou konečně vydechnout. A když se podíváte na vybavení interiéru, na všechny ty pohovky, vidíte, jak si začali užívat.
Biedermeier měl zálibu v přesném pozorování, detailu, taxonomii a klasifikaci, upřednostňoval věci blízké a známé před romantickou touhou po vzdáleném a nedosažitelném. Tak vznikl i hluboký vztah k domovu. Domov je biedermeierovský pojem se silným emočním nábojem. „Máme to i v naší národní hymně,“ říká Radim Vondráček.
Biedermeier vnímá jako životní styl a pocit. Biedermeierské hodnoty tvoří pevný základ středoevropské mentality. Patří mezi ně oslava nekonfliktních řešení, nekrvavých převratů a mírného pokroku v mezích (nečekaně liberálního) zákona. A tím to nekončí. Důvěrně známé vám jistě budou i další kusy naší ideové výbavy po Babičce (od známé biedermeierové autorky): rodina, děti, soukromí, řád, smír a soulad, žádné extrémy, zkrocení vášní a protikladů, přírodní medicína a zdravý životní styl s procházkami v libosadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
