Rád si hraju se slovy a vymýšlím nová slovní spojení, říká autor opery Hibiki, hibiki, vzhmoť! Marek Keprt

27. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klavírista a skladatel Marek Keprt

Co mají společného festivaly MusicOlomouc a NODO/ Dny nové opery Ostrava? Osobnost Marka Keprta. Zatímco první akci v roli ředitele a dramaturga vede, na té druhé bude mít premiéru jeho velmi netradiční opera věnovaná degustaci a kráse jazyka (nejen) českého. Do Vizitky tohoto klavíristu a skladatele pozvala Renáta Spisarová.  

Jako název japonské whisky anebo také dozvuk, tak se dá přeložit japonské slovo „hibiki“, které tvoří část názvu nové opery šestačtyřicetiletého klavíristy, skladatele, pedagoga a olomouckého rodáka Marka Keprta. Hibiki, Hibiki, vzhmoť! je, jak Marek Keprt říká, opera o degustaci. S hlubokou zálibou v japonské kultuře či alkoholu nemá nic společného, Keprta slovo zaujalo spíš samo o sobě, což se mu ostatně děje často. „Rád si se slovy hraju. Když vidím nějaký text, často si říkám, že by mohl znamenat něco jiného. Slova k sobě porůznu spojuji, vytvářím si nové významy a ty si pak zapisuji, už mám zaznamenaných spoustu poetismů,“ řekl ve Vizitce. 

Partitura opery Hibiki, Hibiki, vzhmoť! Marka Keprta

„Degustační“ opera Marka Keprta bude mír premiéru 28. srpna na festivalu NODO/ Dny nové opery Ostrava. Pro Keprta i jeho festivalové kolegy je pak typické, že svá hudební díla nezaložili na příběhu, ale na situaci. „Je to symbol dnešní doby. Jedním z mnoha přístupů je antiopera, která nevychází z příběhu, ale právě ze situace,“ dodává Keprt. 

Hibiki je jeho první regulérní operní kousek, ačkoliv za sebou už má dílo pojmenované Blumfeld, starší mládenec, hrané v komorní podobě ve Stavovském divadle. Keprt tehdy načetl dílo Franze Kafky, vytáhl si z něj zajímavé věty a poskládal je do nového výsledného tvaru. „V Hibiki jsem ale libreto ještě víc provázal s hudbou. Jsou v něm různá zkomolená, vychýlená přísloví, takže dávají jiný smysl. Text vysvětluje hudbu, šlo mi o co největší provázanost složek. Slova komentují i vizuální akce na jevišti.“ 

Místo konzervatoře na ekonomku

Marek Keprt vyrůstal v rodině, která vlastnila velké množství gramofonových desek. Od dětství rád poslouchal Franze Schuberta, jehož hudbu si také nechal zahrát ve Vizitce, ve čtyřech letech začal chodit s maminkou do opery a od osmi let hraje na klavír. Ve dvanácti už si do malých notových sešitů zapisoval první kompoziční nápady. O dva roky později pak jeho kroky nesměřovaly na konzervatoř („v Olomouci žádná nebyla“), nýbrž na střední ekonomickou školu („nebylo to těžké a zbývalo mi dost času na hudbu.“).

Marek Keprt na zkoušce NODO/ Dny nové opery Ostrava

Klavír a kompozici pak odešel studovat do Vídně – rodného města maminky a babičky. Jazykově byl z domova vybavený dobře, náročné to pro něj první roky bylo zejména po hudební stránce. Absence konzervatoře se podepsala na nedokonalé technice, Keprt navíc neměl přístup ke klavíru a spolu s ostatními spolužáky z kolejí si musel vymezený čas na zkoušení urvat v dlouhých frontách. Koncerty filharmonie pro něj, studenta z bývalého východního bloku, byly drahé, často ale chodil do divadla na činohru. Z ní ostatně později ve své tvorbě hodně čerpal.

Po vídeňských studiích přišla nabídka z katedry muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, kam Keprt odešel dělat doktorát. Zaměřil se na Alexandra Skrjabina, ruského klavíristu a skladatele, o němž Keprt mluví jako o inovátorovi hudební řeči.

Proč má Marek Keprt rád interpretace hudby z přelomu 19. a 20. století, jakou skladbu píše pro zahajovací koncert 75. sezóny Moravské filharmonie Olomouc, co ho čeká s Orchestrem Berg a proč je tématem letošního festivalu MusicOlomouc sníh? Poslechněte si celou Vizitku. 

Spustit audio