Půvab severské melancholie s brněnskými filharmoniky. Ponořte se do poslechu skandinávských a baltických motivů
Spojení špičkových interpretů Dominika Wollenwebera a Tomáše Netopila přináší posluchačům jedinečný hudební zážitek v u nás nepoznaných skladbách minulého století, které spojují folklórní inspirace tří zemí.
Účinkují Dominik Wollenweber (anglický roh) a Filharmonie Brno,
řídí Tomáš Netopil.
Přenos koncertu z Besedního domu v Brně uvádí Lucie Hradilová.
Atmosféra Lotyšska a Litvy
Loni zesnulý litevský autor Bronius Kutávičius napsal v roce 1974 u příležitosti stého výročí narození malíře a zakladatele litevské národní hudby Mikaloja Konstantina Čiurlionise skladbu s názvem Dzūkské variace pro komorní orchestr a zvukový pás.
Současný lotyšský žijící autor Péteris Vasks složil v roce 1989 Koncert pro anglický roh a orchestr. V sólovém partu se představil člen Berlínské filharmonie Dominik Wollenweber, který patří v současnosti k nejlepším světovým hráčům na anglický roh.
Třetí symfonie Jeana Sibelia vznikala v době, kdy se autor se svou rodinou přestěhoval čtyřicet kilometrů severně od Helsinek, poblíž města Järvenpää v prostředí malebné přírody. Nechal si tam postavit vilu a nazval ji Ainola na počest své ženy, operní pěvkyně Aino Ackté.
Související
-
Dva výrazné ženské hlasy a progresivní přístup k folklórní tradici Pobaltí i Britských ostrovů
Dva koncerty a dva výrazné ženské hlasy – litevská zpěvačka Indre Jurgelevičiūtė, která stojí v čele projektu Merope a britská akordeonistka Hannah James.
-
Litevská hudba 21. století
Tomas Kutavičius, Julius Aglinskas, Loreta Narvilaité, Jonas Jarkúnas, Antanas Kučinskas, Monika Sokaité, Lukrecia Petkuté a další. Připravil Miroslav Pudlák.
-
Native Music 10: Traditional folk & world music Latvia
O Češích se v minulosti tradovalo rčení „co Čech to muzikant“, o Lotyších by mělo platit „co Lotyš, to zpěvák“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.