Putování za Svatým Grálem

Tematika Svatého Grálu je zachycena v románské středověké literatuře především v rozsáhlém cyklu prozaických románů, vzniklých v letech 1215-1235 a dochovaných v řadě velmi rozdílných rukopisných verzí. Naše četba na pokračování s názvem Putování za Svatým Grálem vznikla z překladu čtvrté části cyklu od neznámého autora, kterou chystá k vydání nakladatelství Triáda.

V mistrovsky stavěném vyprávění se prolínají reminiscence novozákonní s mýtickými prvky a je patrné, že autor dokonale ovládal látku biblickou i příběhy artušovských legend. Vyprávění o putování postav je neustále prostupováno rozhovory s poustevníky, kteří postavám příběhu osvětlují význam jejich dobrodružství a zasazují je do rámce historického či eschatologického. Básník Yves Bonnefoy, spoluautor překladu Putování za Svatým Grálem do moderní francouzštiny, upozorňuje na to, že celou hloubku skrytou v mýtickém příběhu Svatého Grálu se možná nikdy nedozvíme: "Je možné, že smysl oněch vyprávění, který nám uniká, nebyl třeba ničím jiným než jakýmsi přeludem, křížením vlivů dávných keltských příběhů, dvorské erotiky a křesťanských prvků." Patnáctidílnou četbu na pokračování z anonymního středověkého románu v překladu Jiřího Pelána připravila Barbora Bukovinská. V režii Ivana Chrze účinkuje Jan Hartl.

Tematika Svatého Grálu je zachycena v románské středověké literatuře především v rozsáhlém cyklu prozaických románů, vzniklých v letech 1215-1235 a dochovaných v řadě velmi rozdílných rukopisných verzí (tzv. Cyklus Vulgata nebo Lancelot-Graal). Existujících devět úplných rukopisů lze seskupit do pěti základních okruhů: 1) Estoire del Saint Graal (Příběh sv. Grálu), v němž se vypráví, jak byl Grál přenesen z Orientu na hrad Králů Rybářů. 2) Estoire de Merlin (Příběh Merlinův), který začíná narozením Merlinovým, vypráví o Artušově intronizaci a končí narozením Lancelotovým. 3) Lancelot du Lac (Lancelot z Jezera), nejrozsáhlejší část, která představuje polovinu celého cyklu a končí početím Galáda, syna Lancelota a dcery krále Pelese. 4) Queste del Saint Graal (Putování za Svatým Grálem), které končí smrtí Galádovou a zmizením Grálu, který je vynesen tajemnou rukou do nebe. 5) Mort le Roi Artu (Smrt král Artuše), v níž artušovská říše podléhá zkáze. Naše četba na pokračování Putování za Svatým Grálem vznikla z překladu čtvrté části cyklu, kterou chystá k vydání nakladatelství Triáda. Rukopis vznikl někdy v letech 1225-1230, přičemž autor zůstává dodnes neznámý: Mistr Gautier Map, figurující v samém závěru vyprávění jako ten, kdo příběh Svatého Grálu přeložil z latiny do francouzštiny, autorem není. Literární historikové vyslovili domněnku, že autorem vyprávění byl patrně někdo, kdo měl blízko k cisterciáckému řádu a kdo v psychologicky jemně popsaném putování Galádově zachytil obraz asketického a mystického ideálu (Albert Pauphilet a Étienne Gilson hovoří o tom, že tento ideál je plodem cisterciácké reformy a opírá se o myšlenky sv. Bernarda). Putování za Svatým Grálem je mimořádným dílem nejen v kontextu celého pětidílného cyklu, ale i v kontextu celého francouzského písemnictví 13. století. Dokonale zvládnutý mýtus hledání grálu se stává velkolepou metaforou cesty k osobnímu zdokonalení a k nadosobnímu řádu. V mistrovsky stavěném vyprávění se prolínají a prostupují reminiscence novozákonní s mýtickými prvky (nebezpečný stolec, zkouška s mečem) a je patrné, že autor dokonale ovládal látku biblickou i příběhy artušovských legend. Linearita vyprávění o putování postav je neustále prostupována rozhovory s poustevníky, kteří postavám příběhu osvětlují význam jejich dobrodružství a zasazují je do rámce historického (biblického i pseudobiblického) či eschatologického. Pohyb v Putování za Svatým Grálem je de facto více cyklický než lineární: Svatý Grál se vrací na své původní místo do města Sarrazu, který představuje nebeský Jeruzalém, a Galád se vrací do země svých předků Davida a Josefa Arimathejského. Jedině Bohort vykoná tradiční, byť rovněž cyklickou cestu: vrací se na dvůr krále Artuše, aby zde vyprávěl o dobrodružstvích Svatého Grálu. Básník Yves Bonnefoy, spoluautor překladu Putování za Svatým Grálem do moderní francouzštiny, upozorňuje na to, že celou hloubku skrytou v mýtickém příběhu Svatého Grálu se možná nikdy nedozvíme: "Kdo ví? (...) Je možné, že smysl oněch vyprávění, který nám uniká, nebyl třeba ničím jiným než přeludem, křížením vlivů dávných keltských příběhů, dvorské erotiky a křesťanských prvků." Patnáctidílnou četbu na pokračování z anonymního středověkého románu v překladu Jiřího Pelána připravila Barbora Bukovinská. V režii Ivana Chrze účinkuje Jan Hartl.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...