Půjčky nejsou řešení. Nezávislé kultuře by teď pomohly jednorázové dotace, říká Petr Prokop z divadla Vosto5

Na pražském Gymnáziu Nad Alejí hrál Petr Prokop anglické divadlo a paralelně se věnoval kulturním aktivitám s Ondřejem Cihlářem a Davidem Kašparem, s nimiž později založil divadlo Vosto5. Tam jeho divadelní ambice končily. Po studiích režie nebo herectví netoužil a raději se přihlásil na mezinárodní teritoriální studia na Fakultu sociálních věd. Zasáhl ale osud v podobě středoškolské profesorky, která Petra Prokopa a Davida Kašpara požádala, aby jako produkční pomohli v jednom mezinárodním studentském projektu. „Začalo nás to bavit a oba jsme se pak přihlásili na DAMU na produkci. Horkotěžko jsem dodělal Fakultu sociálních věd a divadlo mě už nepustilo.“ 

Teď je jedním z divadelních profesionálů, kteří zkouší najít řešení krize způsobené koronavirem. Do situace má vhled coby člen Vostopětky, ale také coby zkušený divadelní manažer, člen rady Asociace nezávislých divadel a pedagog Katedry produkce DAMU. Výpadek na straně příjmu ze vstupného, ale i z toho, co si soubory vydělávají organizováním různých kurzů, workshopů, provozováním divadelních barů anebo pronajímáním prostor, se odráží v neschopnosti platit nejen hercům, ale například i osvětlovačům, produkčním a dalším profesím, bez kterých se divadelní život v období klidu a míru neobejde. 

Fanoušci pomáhají

Vostopětce od poloviny března odpadlo osm představení, a tak se soubor podobně jako ostatní kulturní instituce snaží svou tvorbu nabízet přes internet. V plánu měl on-line přenos oblíbené inscenace Společenstvo vlastníků, za jejíž filmovou variantu obdržel režisér Jiří Havelka Českého lva. Z plánů ale nakonec sešlo. „Je to rizikové, máme mezi sebou i starší osoby, navíc je nás i s techniky pětadvacet. A tak jsme místo toho pustili starší záznam a zároveň k tomu natočili video, ve kterém celou věc vysvětlujeme,“ odkazuje na humornou několikaminutovou nahrávku, v níž členové divadla řeší, jak to udělat, aby přeci jen mohli vystoupit. 

Petr Prokop s rouškou|foto: Khalil Baalbaki,Český rozhlas

I Prokopův soubor ale v těžké době drží fanoušci. Nepožadují vrácení vstupného za předem zakoupené vstupenky, hojně přispívají i na speciální účet založený pro potřeby pokrytí nutných nákladů. Z vybraných peněz chce divadlo vyplatit právě své dlouhodobé spolupracovníky. Petr Prokop ve Vizitce také nastínil, jakým způsobem by podle něj měl kultuře pomoci stát. Řešením podle jeho názoru nejsou půjčky, které neziskový sektor nemá z čeho aktivně splácet.

VOSTO5 - Společenství vlastníků|foto: Jan Hromádko,VOSTO5

„I v Asociaci vedeme diskuse, jak se k situaci postavit. Myslíme si, že pomoci by mohly přímé dotační programy, které by na základě kvantitativních kritérií, jako je například počet zrušených představení, ztrátu nahradil. Byla by to přímá, nejefektivnější podpora, nebylo by třeba vymýšlet žádné nové mechanismy. Nabízí se také možnost navýšit prostředky v dotačních programech, které jsou už ale pro rok 2020 obodované a peníze z nich rozdělené. Navíc by z toho těžily hlavně projekty, které v kvalitativním hodnocení dopadly nejlíp. A to by nebylo fér, protože krize dopadla na všechny a všem je také třeba pomoci.“ 

Čtěte také

Jiří Havelka: Improvizace mi udržuje krevní puls, díky ní jsem jako na jehlách

Spolu s kolegy z Katedry produkce DAMU a Katedrou Arts managementu VŠE teď Petr Prokop pracuje na metodice evidence ztrát v kulturním sektoru. V následujících dnech by tým rád sebral data za březen. O výsledky projektu projevilo zájem i ministerstvo kultury.