Příběhy ze staré Šumavy Hanse Watzlika

Šumavský, německy píšící spisovatel a učitel Hans Watzlik, který žil dlouhá léta v Nýrsku na západě Čech, je rozpolcenou postavou našich dějin. Byl oceňovaným autorem, v roce 1931 mu byla dokonce udělena Československá státní cena za román Farář z Dornlohu, ale na stranu druhou – horlivý stoupenec nacistické ideologie. Jako takový byl za své postoje odsouzen k národnímu zatracení. Po válce byl z Československa odsunut do Německa, kde v roce 1948 zemřel.

Ještě před válkou Watzlik patřil k pilným sběratelům šumavských lidových vyprávění, pohádek a pověstí. Ty nejsou českým čtenářům neznámé, knižně vyšly v letech 1974 a 1995 jako Příběhy ze staré Šumavy, ovšem bez uvedení autora.

Několik ukázek Watzlikových pověstí ještě před válkou ve svých Arších otiskl Josef Florian, pro kterého je přeložil František Pastor. Z tohoto souboru vychází i náš nedělní výběr do vltavské Povídky.

V sobotu k tomu uslyšíte Ztracené stádo, téměř horrorovou povídku z knihy Im Ring des Ossers, kterou vydal Leopold Staackmann v Lipsku roku 1913. Do češtiny ji přeložil Pavel Eisner a zahrnul do sborníku Němci v českých zemích, který vyšel jako desátý svazek Výboru z krásné prózy československé. Kniha, jejíž název česky zní V kruhu Ostrého: Vyprávění a minulost Šumavy, nebyla dosud celá přeložena do češtiny.