Příběhy existují v rukou vypravěčů. Emma Kausc ve stejnojmenném románu zkoumá narušení děje
Co když přestaneme své životy vnímat jako příběhy? Je možné o tom napsat román? A dá se pak číst jako příběh? Pomáhá nám vyprávění něco překonat? A co se tím míní, když sama autorka označí svůj text jako autofikci?
Vypravěčka prózy Narušení děje žije v Londýně a snaží se nějak zkonsolidovat svůj život: zmizení partnerky Alyony, své české kořeny a plameny, které stravují její vztahy, ale možná i celý svět. Jenže pokud už nám naše životy nepřipadají jako příběhy, jak je vůbec můžeme uchopit?
O románu Emmy Kausc se aktuálně vedou debaty při úvahách nad tím, kdo má šanci na vítězství v prvním ročníku Cen literární kritiky v příštím roce. „Ten román spíš klade otázky, než že by na ně odpovídal, ale to podle mě vůbec nevadí. Zajímalo mě, co to udělá, když vezmu fakta a emoce svého života, promítnu je do toho, co se mohlo stát a nechám to rozeznít na papíře,“ říká Emma Kausc. Na autorčino pojetí literatury a autofikce se ptala Šárka Jančíková, nejprve ale oslovila spisovatelku Petru Dvořákovou, která byla redaktorkou knihy…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
