Přezdívá se jí katedrála vody. Podolskou vodárnu si lidé pletli s parlamentem
V pražském Podolí stojí monumentální stavba, která zásobovala pitnou vodou hlavní město od roku 1929. Provoz Podolské vodárny ukončily v roce 2002 povodně a od té doby slouží pouze jako záložní zdroj.
Čtěte takéDřevěná trojnožka láká svým vzhledem i netradičním výhledem na Prahu
Tvoří ji čtyři objekty, které ale nevznikly současně. První část areálu byla postavena ve 20. letech 20. století, druhá až po druhé světové válce. Kvůli vzhledu a rozloze si lidé vodárnu pletli s parlamentem. Pozornost kolemjdoucích zaujme především sochami znázorňujícími řeku Vltavu a její přítoky a čtyřicet pět metrů vysokou vodárenskou věží. Nejen na ni vystoupají zájemci během pravidelných prohlídek.
Zvenčí si můžete Podolskou vodárnu prohlédnout, kdykoliv půjdete po Podolském nábřeží v Praze, kde tato monumentální stavba stojí. „Vodárnu navrhl architekt Antonín Engel. Vtiskl jí originální podobu, která ale šla proti v té době modernímu funkcionalismu,“ vysvětluje Kryštof Drnek, archivář Pražských vodovodů a kanalizací.
Do Podolské vodárny se můžete podívat během pravidelných prohlídek, které jsou rozděleny na dvě části. Nejprve jsou návštěvníci provedeni Muzeem pražského vodárenství. „Máme tu průřez historií od počátku zásobení Prahy vodou až po současnost. Návštěvníci uvidí například ukázku původních soukromých vodovodů včetně dochované roury z pálené hlíny, která se v Praze používala. Vystavili jsme modely strojů, které se používaly pro čerpání vody v původních vltavských vodárnách. Další část expozice se věnuje modernímu zásobování vodou od začátku 20. století, tedy Káranské vodárně, Podolské vodárně a Želivce,“ popisuje můj průvodce. Modely čerpacích strojů si mohou návštěvníci sami vyzkoušet, proto jsem během prohlídky rozpohybovala oběžné kolo na modelu čerpacího soustrojí Šítkovské vodárny v Praze. „Model vznikl pro Jubilejní výstavu, která se v Praze konala v roce 1891,“ vysvětluje Kryštof Drnek.
Expozice muzea pokračuje na galerii, odkud je skrze skleněnou stěnu vidět do původní haly filtrů. Pozornost upoutá především mohutnou klenbou. „V době svého vzniku klenba reprezentovala asi jednu z největších staveb ze železobetonu, která tehdy v Československu vznikala. Díky ní je vodárna z vnějšku i zevnitř tak monumentální. Vytváří dojem, jako bychom byli v chrámu, proto se vodárně přezdívá katedrála vody."
Čtěte takéJediným muzeem plynárenství v Česku provází lampář, který ručně rozžíná lampy na Karlově mostě
Prohlídka pokračuje v další části areálu, v úpravně vody Podolí. „Mistři z výroby vody návštěvníky vezmou do zázemí vodárny, kde jim ukážou strojovnu a čiřiče. Následně spolu vystoupají na osmipatrovou věž, odkud je krásný výhled na Prahu. Uvidí například celý areál vodárny a také Vyšehrad a Pražský hrad současně,“ dodává Kryštof Drnek.
Otevírací doba: každý čtvrtek od 13.00, 15.00 a 17.00 hodin, druhou sobotu v měsíci od 11.00 a 13.00 hodin
Vstupné: 150 Kč
Cesta: Tramvají číslo 2, 17, 3 či 21 nebo autobusem číslo 134 do zastávky Podolská vodárna.
Další informace: Prohlídka není bezbariérová, vyžaduje určitou tělesnou zdatnost (výstup na ochoz budovy – osm pater). Předprodej vstupenek se uzavírá čtyři dny před termínem.
