Premiérový večer České filharmonie. Poslechněte si vítězná díla 2. ročníku skladatelské soutěže

4. prosinec 2019

Premiérovat soudobá díla je pro řadu evropských i amerických hudebních těles samozřejmostí. Ani Česká filharmonie si jako první orchestr nemůže dovolit ignorovat tento trend, a tak do své dramaturgie čas od času zařadí také nové dílo. Na večeru 7. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina zazněly novinky hned tři: vzešly ze skladatelské soutěže, již uvedl v život dirigent Jiří Bělohlávek.

Záznam koncertu České filharmonie ze 7. listopadu uvádí Český rozhlas Vltava v pátek 6. prosince od 20:00. 

Z evropských pódií. Premiérový večer České filharmonie. Vítězná díla 2. ročníku skladatelské soutěže ČF zazní pod taktovkou Keithe Lockharta.
Spoluúčinkuje Vanda Šípová (soprán)

Program:
Antonín Dvořák: V přírodě
Adrián Demoč: Neha, adagio pro orchestr
Jana Vöröšová: Písně vrbovýho proutku pro soprán a orchestr
Matouš Hejl: Crossings
Leoš Janáček / Václav Talich: svita z opery Příhody lišky Bystroušky

Do prvního kola doputovalo úctyhodných 57 přihlášek z České republiky a ze Slovenska. Komise, kterou tvořili hráči České filharmonie, dramaturgové a renomovaní skladatelé, vybrala tři finalisty: jsou to Adrián Demoč, Matouš Hejl a Jana Vörösová. Jejich skladby tedy zazněly v Rudolfinu pod taktovkou Keithe Lockharta. Mezinárodní porota se na vítězi shodla: profesorka Harvardovy univerzity Chaya Czernowin, šéfdirigent Sydney Symphony Orchestra David Robertson a šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov uznali za nejlepší kompozici Jany Vörösové. 

Jana Vöröšová

Večer tří premiér rámovala prověřená díla klasiků české hudby: Dvořáka a Janáčka. Koncertní předehra V přírodě patří ke kmenovému repertoáru České filharmonie a zároveň k nejčastěji hraným skladbám Dvořákovým.

Následující kompozice nás uvede do zcela odlišného zvukového světa. Slovenský skladatel Adrián Demoč který žije ve Španělsku, nazval svoje adagio pro orchestr Neha. Tiché a plynoucí souzvuky se takřka hladí mezi sebou a měkce vyzařují do prostoru. Adrián Demoč, ročník 1985, studoval kompozici soukromě u Igora Dibáka, dále na brněnské JAMU u Františka Emmerta a Martina Smolky, na Národní hudební univerzitě v Bukurešti a na Litevské akademii múzických umění. Podle  Wandy Dobrovské v časopise Harmonie „poslech této hudby nevyhnutelně vede ke změně vnímání, ke ztišení, zklidnění.“

Česká filharmonie

Jemnou zvukovou paletu skladby Neha Adriána Demoče vystřídal syrový severský vzduch. Písně Vrbovýho proutku pro soprán a orchestr skladatelky Jany Vöröšové vznikly totiž na texty inuitské poezie. „V Grónsku jsem nikdy nebyla," říká o inuitských textech Jana Vöröšová. „Spousta inuitské poezie jsou spíš taková zaříkávadla. Je to odlišný svět, ale zároveň podmíněný tím, s čím se potkávám. Když je člověk dlouho v horách, tak získá něco jako obrazovou či barevnou deprivaci. A po návratu do civilizace si uvědomí, že červená barva je červená, protože ji dlouho neviděl. Snažila jsem se, aby každá část Písní Vrbovýho proutku byla jiná, aby každý z těch obrazů byl jiný."

Jana studovala kompozici na pražské konzervatoři ve třídě Bohuslava Řehoře a na Hudební fakultě AMU v Praze ve třídě Václava Riedlbaucha. Dále pobývala na Královské konzervatoři v Bruselu a absolvovala tříměsíční stáž v Paříži. Její skladby zazněly mimo jiné na festivalech Contempuls, Wien Modern či Pražské jaro. Písně Vrbovýho proutku přednesla Vanda Šípová.

Matouš Hejl

Poslední novinkou Prémiového večera byla skladba Crossings nejmladšího z finalistů – Matouše Hejla. V programu se dočteme o tom, že v základu je zrcadlení, křížení a průsečíky hlasových linií. Orchestr vede k velkému a zároveň tichému zvuku sestavenému z množství individuálně vedených hlasů. Zrcadlení se odrazilo už v rozestavení orchestru: skladatel předepisuje umístění skupin prvních a druhých houslí proti sobě. Čtyři trumpetisté sedí po dvojicích na protilehlých stranách orchestru. Stejně by měli být rozmístěni i dva z pěti hráčů na bicí nástroje. Vzájemně se zrcadlící linie ale procházejí především strukturou samotné skladby.

Čtěte také

Chcete-li se dozvědět více o skladbě a jejím autorovi, který se narodil roku 1989, studoval na královské hudební akademii ve Stockholmu, Berklee College of Music v Bostonu a na pražské HAMU, poslechněte si Vizitku z 2. prosince. Shodou okolností byl Matouš Hejl protagonistou poslední Hudby k siréně, projektu orchestru Berg a Českého rozhlasu Vltava, kterou jste mohli zažít v přímém přenosu ve středu 4. prosince a je k poslechu na našich sociálních sítích. Na závěr zařadila dramaturgie opět dílo sto let staré – suitu z opery Příhody lišky Bystroušky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.