Povídky o bibliofilech i bibliomanech od Stefana Zweiga, Octava Uzanna nebo Jaroslava Havlíčka

Žijí mezi námi nepoznáni, dýchají jen pro své poklady ukryté v knihovnách. Ale zatímco bibliofil je milovník kultivovaný a ušlechtilý, pravý gentleman nebo rytíř knihy, biblioman žádné morální zásady své vášni do cesty nestaví. Vytouženou knihu musí získat stůj co stůj, i kdyby se měl dopustit zločinu.

Habent sue fata libelli, říkají latiníci. Knihy mají své osudy. A mají je i jejich milovníci a sběratelé, jak uslyšíte v našich povídkách. Jejich autoři jsou odborníci nadmíru povolaní, sami bibliofilové, znalí prostředí i citů, které krásné knihy vyvolávají. 

Stefan Zweig: Knihomol

Jakob Mohl je vzdělaný bibliofil, knihomol, chodící lexikon – „je to nejschopnější muž ve Vídni a nadto originál, pravěký knihosaurus vymírající rasy“. Jeho bydlištěm i pracovištěm je kavárna Glück. Kdo shání nějaké knihy a potřebuje poradit, jde za ním. Jakob žije mimo reálný čas jen svými knihami. Po vypuknutí první světové války se nevědomky dostává do konfliktu s policií, který je počátkem jeho tragického konce...

Povídka Knihomol patří k povinné četbě každého milovníka a sběratele knih. Sběratelství jako vášeň a láska, která člověka provází celý život, bylo téma rakouskému spisovateli Stefanu Zweigovi velmi blízké. Sám celý život sbíral rukopisy a jeho kolekce patřila mezi největší na světě. Specializoval se zejména na hudební rukopisy. Mezi jeho nejvzácnější „úlovky“ patřil podpis W. A. Mozarta nebo díla J. S. Bacha, R. Wagnera nebo J. Haydna. 

Octave Uzanne: Dražba knih v Hotelu Drouot

Jak vypadá peklo milovníka knih? Jako dražba jeho vzácných tisků, z nichž ty nejcennější se prodávají hluboko pod cenou. Hôtel Drouot je velká francouzská aukční síň s historií sahající až do roku 1852. Není tedy divu, že autor svoji povídku o noční můře bibliofilů umístil právě sem.

Octave Uzanne, francouzský spisovatel z 19. století, byl sám velkým sběratelem bibliofilií, především svých současníků, a ve své době byl mezi bibliofily uznávanou autoritou. Povídku Dražba knih v Hotelu Drouot jsme vybrali z jeho knížky Strašidla v knihách. 

Octave Uzanne: O exlibris, jež se octlo na nepravém místě; Abraham S. W. Rosenbach: Patnáct rozkoší manželských 

I bibliofil je konec konců jen člověk a stává se, že krom vášně pro krásné hřbety do kůže vázaných knih probudí jeho city i půvabná žena. Vzhledem k tomu, že tyto dva objekty náklonnosti jsou v bibliofilově životě zcela neslučitelné, následky milostného vzplanutí jsou téměř vždy žalostné. V povídce se všemi vážený bibliofil Z., jeden z nejučenějších hellenistů, literární Sparťan a knižní fanatik musí vyrovnat s následky cizoložství své manželky, kterou kvůli knihám zanedbával.

Také v další povídce se utká láska k ženě s láskou ke knihám. Bibliofil Henry Stirling vypráví svému návštěvníkovi příběh knihy Patnáct rozkoší manželských, kterou ze své sbírky miluje nejvíce – i když má vazba knihy jeden roh zlomený.

Autor povídky Abraham Simon Wolf Rosenbach (1876–1952) byl slavný americký bibliofil a obchodník s knihami. Byl postrachem všech aukčních síní. V Paříži se mu přezdívalo „Napoleon knih“. Významně se zasloužil se o popularizaci sběratelství americké literatury. 

Adolf Thiele: Bibliomani; Fedor von Zobeltitz: Elzevír

Co udělá biblioman, když zjistí, že vzácná kniha z jeho sbírky, kterou dosud považoval za ojedinělý unikát, se vyskytuje ještě v jiném exempláři u jiného sběratele?  Nebude spát, dokud nezíská i tento výtisk. A co se stane potom? To se dozvíte v humorné povídce německého spisovatele Adolfa Thieleho.

V příběhu dalšího německého autora, novináře a bibliofila Fedora von Zobeltitze naopak nahlédneme vášeň pravého bibliofila ve chvíli nejvyšší – objevu vzácné knihy, v tomto případě unikátního elzevírského tisku Francouzského paštičkáře.

Jaroslav Havlíček: Smrt bibliomanova  

Velká část literárního díla mistra české psychologické prózy Jaroslava Havlíčka (1896–1943) zůstala v rukopisech a byla postupně vydávána až po jeho smrti. Bylo tomu tak i s povídkovým souborem Hodinky pana Balabána (1986), z něhož pochází i povídka Smrt bibliomanova.

Rukopis povídky je datován rokem 1928. Vypráví se v ní o setkání duše zemřelého bibliomana s andělem, který měl jeho duši odvést k poslednímu soudu. Anděl nalezl bibliomanovu duši ve chvíli, kdy se probírala knižními vazbami a listovala ve starých foliantech...