Ponořit ruce až na bahnité dno: Orobincové klauzury na UMPRUM jako únik z digitální výuky
Ve snaze vyhnout se digitálním klauzurám zvolila Jitka Škopová, vedoucí Ateliéru textilní tvorby na pražském Vysoké škole uměleckoprůmyslové, jako téma zimního semestru orobinec. Vycházela přitom z jednoho z pilířů ateliérů využívat přírodní lokální materiály a cestou experimentu posouvat vnímání textilu směrem k hmotě.
Jak rozvíjet schopnost pro experimentální vnímání materiálu? A jak se ateliér pod vedením Jitky Škopové snaží kombinovat tradiční materiály s novými technologiemi? Celé ArtCafé včetně hudebního výběru Jiřího Špičáka naleznete pod článkem.
Opouštět svou komfortní zónu je hrozně důležité. A orobinec nám to umožnil zažít v přírodě.
Jitka Škopová
Jaké výsledky přinesl konceptuální přístup k orobinci? Třeba Františka Benčaťová, jedna ze studentek, vytvořila dvě brašny jako výbavu pro dobrodruha. Do procesu hledání podoby výsledného díla promítla vlastní snahu znovuobjevit okolní krajinu jinýma očima a intenzivně ji prožít. Další studentka Tereza Dvořáková původně navrhla tkanou orobincovou rohož. Chtěla tím podtrhnout změnu vnímání prostoru, pokud se ze židle přesuneme na podlahu a doslova se tím uzemníme.
Semestr s orobincem byl způsob, jak se dostat do nového prostředí – a to pro mě byla příroda. A bytostně se konfrontovat s materiálem.
Tereza Dvořáková
Studentka Gabriela Pecharová se nadchla všestranností, s jakou můžeme celou rostlinu využít. Ve svém projektu ji srovnává se svým vlastním tělem. Výsledkem byl bochník chleba upečený částečně z orobincových oddenků, ale také celá sada na přípravu a pečení chleba.
Hudbu vybral: Jiří Špičák
Související
-
Podcast Na čom makáš? otevírá důležitou diskusi o tlaku na uměleckých školách a v praxi
V podcastu Na čom makáš? řeší jeho autor Peter Kolárčik problematiku vyhoření, motivace a tlaku na výkon. Nina Šimůnková se k tématu vyjadřuje z pohledu psychologie.
-
Zahrada je místo, které nás očišťuje. Můžeme v ní navazovat i mezidruhová přátelství
Zahrada je místo, kde se potkává tvůrčí síla lidí a rostlin. Pro mnohé je místem oddechu. Zároveň je i prostorem, o který je třeba aktivně pečovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
