Pomocí vyprávění vtahujeme umělou inteligenci do příběhu lidstva. Co nám toto poznání přináší?

Na konci roku 2020 představil audioportál a aplikace mujRozhlas ojedinělý projekt Digitální spisovatel, který prezentuje 5 povídek různých žánrů vytvořených umělou neuronovou sítí. Audio podobu těchto textů načetli přední herci a herečky. Model umělé neuronové sítě, který si můžeme představit jako zjednodušený strojový model lidského mozku, pro potřeby tohoto projektu natrénovali odborníci na umělou inteligenci Jan Tyl a Dita Malečková. Při vzniku textů pro projekt Digitální spisovatel posloužily jazykové modely GTP3 a GTP2, které pracují s analýzou přirozeného jazyka.

Existenciální problémy by člověk v textu psaném umělou inteligencí nečekal.
Anna Vošalíková

Čtěte také

Umělá inteligence dokončila Dvořákovo dílo. Poslechněte si skladbu Z budoucího světa

Za Český rozhlas projekt ve vysílání představila šéfproducentka audioportálu mujRozhlas Anna Vošalíková, která v textech Digitálního spisovatele vnímá jazykovou jednoduchost, ale současně se podle ní povedlo do textu dostat překvapivě hodně myšlenek. V rámci rozhlasové tvorby vidí Vošalíková v tomto technologickém experimentu potenciál. Umělá inteligence podle ní může být spoluautorkou nebo inspirátorkou například v případě tvůrčí krize. „Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak lidé pracují s neuronovými sítěmi,“ uvedla Anna Vošalíková a dodala, že je třeba si ujasnit, zda je pro nás umělá inteligence prostředkem, který nás vede k cíli, nebo entitou.

Něco jiného je o umělé inteligenci slyšet, teoreticky o ní přemýšlet a něco jiného je s umělou inteligencí spolupracovat.
Dita Malečková

Čtěte také

Jak se vyvolává duch nežijícího filozofa? Projekt Digitální filosof simuluje dialog s mysliteli

Dita Malečková se umělou inteligencí zabývá jako filozofka a v pořadu uvedla, že „umělá inteligence, se kterou se obvykle setkáváme v běžném životě, je úzce zaměřená, jejím úkolem je plnit předem dané úkoly. To co ale vzbuzuje vzrušení je umělá inteligence, která by byla schopna reagovat na cokoliv bez přípravy.“ A takový model zatím neexistuje. Projekty typu Digitální spisovatel můžeme vnímat jako experimenty, které nám pomáhají utvářet představy, jak by taková síť nové generace mohla vypadat a reagovat. 

V rámci možností tvůrčího využití této technologie Malečková nastínila spolupráci s neuronovou sítí, která může například simulovat další tvorbu zesnulých spisovatelů nebo oslovovat postavy z jejich literárních děl. Neuronová síť je totiž umí na základě dostatečného množství dat oživit. Takový přístup Malečková využila s Janem Tylem v projektu Digitální filozof, díky kterému si lze „promluvit“ s virtuálním obrazem významných filozofů. S René Descartem takový rozhovor proběhl až mrazivě důvěryhodně.

Nijak zvlášť si nepokládám otázky, jestli by umělá inteligence měla psát literaturu. Považuji to za kratochvíli.
Štěpán Kučera

Čtěte také

Jak současné technologie mění podobu světa, která nám roste před očima?

Technologický vývoj umělé inteligence probíhá překotně a přináší řadu otázek. Malečková zmínila například ekologickou stopu, kterou tento vývoj zanechává, nebo zpoždění diskuze o tom, jak se můžeme k této technologii vztahovat. „Lidé zaostávají i na úrovni imaginace, co všechno by vývoj umělé inteligence mohl znamenat. Reakce na GPT3 jsou bouřlivé. Nacházíme se v okamžiku, kdy už vzniká obecná inteligence,“ uzavírá rozhovor filozofka.