Pomocí vyprávění vtahujeme umělou inteligenci do příběhu lidstva. Co nám toto poznání přináší?

15. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy cyber, artificial intelligence, umělá inteligence

Tvůrci projektu Digitální spisovatel nechali umělou inteligenci napsat povídky. Čeho je umělá inteligence schopna? A jaké reakce takový experiment u lidí vzbuzuje?

Na konci roku 2020 představil audioportál a aplikace mujRozhlas ojedinělý projekt Digitální spisovatel, který prezentuje 5 povídek různých žánrů vytvořených umělou neuronovou sítí. Audio podobu těchto textů načetli přední herci a herečky. Model umělé neuronové sítě, který si můžeme představit jako zjednodušený strojový model lidského mozku, pro potřeby tohoto projektu natrénovali odborníci na umělou inteligenci Jan Tyl a Dita Malečková. Při vzniku textů pro projekt Digitální spisovatel posloužily jazykové modely GTP3 a GTP2, které pracují s analýzou přirozeného jazyka.

Existenciální problémy by člověk v textu psaném umělou inteligencí nečekal.
Anna Vošalíková

Čtěte také

Za Český rozhlas projekt ve vysílání představila šéfproducentka audioportálu mujRozhlas Anna Vošalíková, která v textech Digitálního spisovatele vnímá jazykovou jednoduchost, ale současně se podle ní povedlo do textu dostat překvapivě hodně myšlenek. V rámci rozhlasové tvorby vidí Vošalíková v tomto technologickém experimentu potenciál. Umělá inteligence podle ní může být spoluautorkou nebo inspirátorkou například v případě tvůrčí krize. „Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak lidé pracují s neuronovými sítěmi,“ uvedla Anna Vošalíková a dodala, že je třeba si ujasnit, zda je pro nás umělá inteligence prostředkem, který nás vede k cíli, nebo entitou.

Něco jiného je o umělé inteligenci slyšet, teoreticky o ní přemýšlet a něco jiného je s umělou inteligencí spolupracovat.
Dita Malečková

Čtěte také

Dita Malečková se umělou inteligencí zabývá jako filozofka a v pořadu uvedla, že „umělá inteligence, se kterou se obvykle setkáváme v běžném životě, je úzce zaměřená, jejím úkolem je plnit předem dané úkoly. To co ale vzbuzuje vzrušení je umělá inteligence, která by byla schopna reagovat na cokoliv bez přípravy.“ A takový model zatím neexistuje. Projekty typu Digitální spisovatel můžeme vnímat jako experimenty, které nám pomáhají utvářet představy, jak by taková síť nové generace mohla vypadat a reagovat. 

V rámci možností tvůrčího využití této technologie Malečková nastínila spolupráci s neuronovou sítí, která může například simulovat další tvorbu zesnulých spisovatelů nebo oslovovat postavy z jejich literárních děl. Neuronová síť je totiž umí na základě dostatečného množství dat oživit. Takový přístup Malečková využila s Janem Tylem v projektu Digitální filozof, díky kterému si lze „promluvit“ s virtuálním obrazem významných filozofů. S René Descartem takový rozhovor proběhl až mrazivě důvěryhodně.

Nijak zvlášť si nepokládám otázky, jestli by umělá inteligence měla psát literaturu. Považuji to za kratochvíli.
Štěpán Kučera

Čtěte také

Technologický vývoj umělé inteligence probíhá překotně a přináší řadu otázek. Malečková zmínila například ekologickou stopu, kterou tento vývoj zanechává, nebo zpoždění diskuze o tom, jak se můžeme k této technologii vztahovat. „Lidé zaostávají i na úrovni imaginace, co všechno by vývoj umělé inteligence mohl znamenat. Reakce na GPT3 jsou bouřlivé. Nacházíme se v okamžiku, kdy už vzniká obecná inteligence,“ uzavírá rozhovor filozofka.

Můžeme si k umělé inteligenci vytvářet vztah a chovat se k ní jako k dítěti, které vychováváme? Poslechněte si celé ArtCafé s filozofkou nových médií a specialistkou na umělou inteligenci Ditou Malečkovou a publicistou a autorem románu Projekt Gilgameš Štěpánem Kučerou. V pořadu zní hudba, která vznikla ve spolupráci muzikantů a umělé inteligence.

Pořad připravila: Jitka Kostelníková
Hudbu vybíral: Václav Havelka
Spustit audio

Související