Pokoj 1408

26. říjen 2007

Pokoj 1408|foto:Palace Pictures

Filmových adaptací děl Stephena Kinga je už pěkná řádka a často se jedná o průřez žánry i kvalitou. Pokoj 1408 natočený na motivy krátké Kingovy povídky se drží autorovy výsostné domény a do kin tak zase jednou přichází klasický filmový horor namísto uvřískaných vyvražďovaček. UVNITŘ TRAILER!

Pokoj 1408

Autor předlohy a po něm i tvůrci filmu si vystačili s (v zásadě) jednou postavou a jedním pokojem, a na jednoznačně vymezeném prostoru dostáli všem pravidlům žánru: pomalu budované atmosféře, pečlivě dávkovaným leknutím i zachování tajemství.

Hlavní hrdina Mike Enslin (John Cusack) je "spisovatel", který se živí poměrně obskurním způsobem. Ač sám na duchy nevěří, píše průvodce po tajemných a strašidelných hotelech (a hřbitovech a majácích), které sice vycházejí v paberbackovém vydání a prodávají se se slevou, na příjemné vegetování na pláži a surfování mu to ale stačí. Nic víc od života nechce - jak je divákovi naznačeno nese si sebou Mike jakési životní trauma a to co má teď mu stačí. Do poslední kapitoly své poslední knihy hledá něco speciálního, proto se i přes důrazné protesty okolí ubytuje v pokoji 1408 v hotelu Dolphin. Pokoj je údajně hnízdem všeho zla a došlo v něm k několika desítkám úmrtí více či méně přirozeným způsobem.

Pokoj 1408|foto: Palace Pictures

Racionální Mike si zprvu tajemné čokoládičky na polštáři a samovolně hrající rádio vysvětluje po svém, čím déle však pokoj obývá, tím více mu dochází že čokoládičky byly jen začátek. Během hodinového pobytu (déle v pokoji nikdo nevydržel) se hrdina potká se všemi svými démony a to, co zkraje vypadá jako trochu rozostřená realita se promění v regulérní noční můru.

Pokoj 1408|foto: Palace Pictures

Většina děje si vystačí jen s hlavní postavou a pokojem, který je ve filmu rovnocenným partnerem. Luxusní apartmá se chová jako živý organismus a přestože do něj tvůrci filmu dostali přírodní živly, mrtvé holčičky, prostorové paradoxy i časové smyčky, potenciál prostoru ve stylu americké gotiky zůstal nevyužit. Vizuální ztvárnění tak není úplně nezajímavé, ale není v něm nic co bychom (několikrát) neviděli jinde.

To, co zpočátku vypadá jako návrat ke klasickému hororu, nakonec sklouzne k moralizování a k pokusu o myšlenku, navíc zbytečně doslovně podané jednou z postav. S tím jak děj graduje a limitní hodinová hranice pobytu v pokoji se blíží ke konci, stává se paradoxně film nudnějším a chladnějším. Průměrně zvědavého diváka asi bude zajímat jak to celé vlastně skončí (i když vzhledem k tomu, že se jedná o hollywoodskou produkci není moc možností), ale jen trochu náročnějšího diváka otráví vrstvení klišé, poučení na závěr a proklamovaná nejednoznačnost, s jakou Pokoj 1408 vyzní.