Po stopách příběhů z hor pod Pradědem
Jako barevný had přes upravená pole, teď pohlcen lesem, stoupá do svahu stále živá to stuha spojující země. Nápis na pomníku z roku 1912 připomíná otevření cesty vinoucí se mezi lázeňskou obcí Karlova Studánka a Vrbnem pod Pradědem. Tady, v místě zvaném Kóta, začíná putování Jeseníky inspirované knihou Matěje Mately Brateček z Bretnova.
Provázejí: Aleš Spurný a Matěj Matela
Hudební spolupráce: Antonín Schindler
Kniha vynáší na světlo příběhy dvaceti výrazných osobností, které tu žily a utvářely ráz kraje v 19. a první polovině 20. století. Název publikace odkazuje ke kapitole věnované Michalu Ivaninovi. Přišel sem po druhé světové válce z Podkarpatské Rusi, stejně jako Andrej Šuhaj, bratr známějšího zbojníka Nikoly. Jejich příběhy ovšem tentokrát mineme.
Čtenář knihy se seznamuje s lidmi obdivuhodnými i odpudivými, s rázovitými originály, které formovalo horské prostředí a doba poznamenaná vlastenectvím a vzrůstajícím nacionalismem.
V Karlově Studánce, v Jeseníku a v jejich okolí si připomeneme staré lesníky, kteří koncipovali místní krajinu a po kterých se v horách dochovaly pěšiny, chaty, kamzíci a pomníky.
Navštívíme Priessnitzovy lázně na Gräfenbergu nad Jeseníkem, které mají ve znaku lva. Pomník s tímto bronzovým zvířetem tu nechali v roce 1839 postavit významní návštěvníci z Uher.
Rejvíz leží mezi Jeseníkem a Zlatými Horami. Je jedním z nejoblíbenějších míst v kraji pod Pradědem. Počet turistů tu převyšuje usedlé. Dnes tvoří vesnici především alej stromů a starých stavení u silnice mezi horskými loukami, ke kterým odkazuje původně německý název Reihwiesen. Tady vznikl vyhlášený penzion s restaurací, slavný v minulosti i dnes, který připomíná řadu nejen místních osobností. Fenoménem se zdejší hostinec stal mezi světovými válkami. Vyhlášen byl výbornou kuchyní, na kvalitě a množství provozovatel nešetřil ani v době hospodářské krize. Věhlas penzionu dalece přesahoval region.
Dominantní stavbou vesnice, trochu skrytou za vzrostlými lipami v řadě mezi chalupami, je kostel Jména Panny Marie, za ním leží louka a pak malý hřbitov. Je tu pohřbený také farář Hieronymus Pavlík, autor divadelních her i sci-fi románu, který v nedalekých skalách vybudoval poutní místo Panny Marie Lurdské a jehož svérázná povaha bavila místní spoluobčany v nejvýše položené farnosti ve Slezsku v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století až do roku 1938.
V posledním dílu sestoupíme z hor do kdysi slavného, dnes malého a klidného města Vidnavy. Jeho věhlas je cítit z honosných budov doplněných dnes nízkými paneláky. Trochu se tu zastavil čas, na návštěvníka dýchá klid a připomíná prvorepublikovou atmosféru. Procházku začneme připomínkou slavných osobností, které se zapsaly do místní historie už v dobách Rakousko-Uherska a pak se na ně zapomnělo. Veterán bitev v Itálii tu chtěl vyrábět hedvábí, legendárním se stal též do antiky ponořený gymnaziální profesor a pamětní deska na náměstí nám připomíná světoznámého lékaře, jehož syn získal Nobelovu cenu.
Nejposlouchanější
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Ivan Olbracht: Žalář nejtemnější. Drama o chorobné žárlivosti a životní zaslepenosti
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Jméno. Rychlopalná komedie, ve které výběr jména pro potomka převrátí vztahy jedné spořádané rodiny
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






