Po rituálech vnitřně toužíme všichni. V umění mají nezastupitelnou roli

9. leden 2021

ArtCafé

Jak souvisí ritualita s dílem Veroniky Šrek Bromové a Lukáše Hofmanna? Jak vidí význam rituálů v našem životě religionista Jan Kozák? Poslechněte si mezioborové ArtCafé.

Co si představíte když se řekne rituál? Religionista Jan Kozák ho v ArtCafé definuje skrze vtělesnění, kondenzaci – v každém gestu rituálu je obsaženo více významů a předepsaný postup, právě ten si obvykle spojujeme s klasickou liturgií. Kozák také podotýká, že si často ani neuvědomujeme, čím jsou naše zvyky a rituály podmíněny. Dobře je to vidět v situaci, kdy badatel vyrazí do jiné kultury a nestačí se divit množství rituálů, které tam pozoruje. „Podobný pohled nám na naši vlastní kulturu chybí – pohled antropologa z Marsu, který se na naši každodenní skutečnost dívá čerstvýma očima,“ říká Kozák.

Rituály se prezentují jako prastaré zvyklosti, z čehož pak odvozujeme jejich sílu a moc.
Jan Kozák

Umělci Veronika Šrek Bromová a Lukáš Hofmann se shodují, že rituál stále má na poli umění své místo. „Náboženství a spiritualita byla v začátcích umění jedna a ta samá věc. Sekulární umění vzniklo až s příchodem renesance a především osvícenství,“ vysvětluje Jan Kozák.

Performance jednoty Veroniky Šrek Bromové

Sukňové performance Veroniky Šrek Bromové

Performance jednoty Veroniky Šrek Bromové|foto:Marie Tučková

Všichni tři hosté ArtCafé vidí v mezioborové diskusi, která proběhla i v rámci pořadu, veliký přínos. Největší potenciál svobodného zkoumání a experimentu spatřují na univerzitách a v uměleckých institucích.

Oděv a jeho příprava je zásadní součástí rituálu. Často pracuji s motivem sukně, ze které se po performanci stává kruhový obraz.
Veronika Šrek Bromová

Lukáš Hofmann ve svých performancích, které během rozhovoru zmiňuje, vychází z iniciačních rituálů. Divák má mít při sledování jeho děl až „psychosomatický pocit, že vstupuje do jiné říše a existence“. Hofmann tímto způsobem zpracovává motivy netělesnosti, virtuality a vzájemného odloučení. S motivem rituální iniciace pracuje i Veronika Šrek Bromová, například v performanci Iniciace archy, ve které reagovala na dílo Jiřího Příhody s názvem Archa.