Po rituálech vnitřně toužíme všichni. V umění mají nezastupitelnou roli
Jak souvisí ritualita s dílem Veroniky Šrek Bromové a Lukáše Hofmanna? Jak vidí význam rituálů v našem životě religionista Jan Kozák? Poslechněte si mezioborové ArtCafé.
Co si představíte když se řekne rituál? Religionista Jan Kozák ho v ArtCafé definuje skrze vtělesnění, kondenzaci – v každém gestu rituálu je obsaženo více významů a předepsaný postup, právě ten si obvykle spojujeme s klasickou liturgií. Kozák také podotýká, že si často ani neuvědomujeme, čím jsou naše zvyky a rituály podmíněny. Dobře je to vidět v situaci, kdy badatel vyrazí do jiné kultury a nestačí se divit množství rituálů, které tam pozoruje. „Podobný pohled nám na naši vlastní kulturu chybí – pohled antropologa z Marsu, který se na naši každodenní skutečnost dívá čerstvýma očima,“ říká Kozák.
Rituály se prezentují jako prastaré zvyklosti, z čehož pak odvozujeme jejich sílu a moc.
Jan Kozák
Umělci Veronika Šrek Bromová a Lukáš Hofmann se shodují, že rituál stále má na poli umění své místo. „Náboženství a spiritualita byla v začátcích umění jedna a ta samá věc. Sekulární umění vzniklo až s příchodem renesance a především osvícenství,“ vysvětluje Jan Kozák.
Všichni tři hosté ArtCafé vidí v mezioborové diskusi, která proběhla i v rámci pořadu, veliký přínos. Největší potenciál svobodného zkoumání a experimentu spatřují na univerzitách a v uměleckých institucích.
Oděv a jeho příprava je zásadní součástí rituálu. Často pracuji s motivem sukně, ze které se po performanci stává kruhový obraz.
Veronika Šrek Bromová
Lukáš Hofmann ve svých performancích, které během rozhovoru zmiňuje, vychází z iniciačních rituálů. Divák má mít při sledování jeho děl až „psychosomatický pocit, že vstupuje do jiné říše a existence“. Hofmann tímto způsobem zpracovává motivy netělesnosti, virtuality a vzájemného odloučení. S motivem rituální iniciace pracuje i Veronika Šrek Bromová, například v performanci Iniciace archy, ve které reagovala na dílo Jiřího Příhody s názvem Archa.
Hudbu vybrala: Eliška Vidomus
Související
-
Na environmentální žal nemám čas! S Veronikou Šrek Bromovou a Marianou Serranovou o vodě v umění
Odraz klimatické krize se ve výtvarném umění objevuje už od 80. let. Téma vody je klíčové a jeho vizuální zpracování může mít podobu od videoartu až po performance.
-
Chodit pěšky a zajímat se o krajinu. Lucie Králíková skrz rostliny a rituály objevuje republiku
Na jaký rituál Lucie Králíková nejraději vzpomíná? Jak přemýšlí nad každou svatební kyticí, kterou váže? Poslechněte si celou Vizitku.
-
„Uměním jsem si nikdy žádné peníze nevydělal,“ říká Lukáš Hofmann, vítěz Ceny Jindřicha Chalupeckého
Performance vytrhující diváka z každodennosti – nejen za ni získal 25letý student Akademie výtvarných umění Lukáš Hofmann Cenu Jindřicha Chalupeckého.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
