Po moravských křížových cestách

Historie křížových cest sahá až do 5. století k biskupu boloňskému, sv. Petroniovi. Snažil se nabídnout věřícím možnost putovat po stopách Kristových. Protože však pro nevolný lid byla pouť do Svaté Země nedosažitelná, dal vystavět Golgotu (Kalvárii) také v Boloni, aby se symbolicky, ale také osobně, účastnili na Kristově utrpení.

Kalvárie (Golgota, někdy také Golgata) se stala biblickým pojmem, metaforickým názvem pro křížovou cestu. Je povinnou součástí výtvarné výbavy katolických kostelů a v tomto kontextu především součástí liturgie. Velmi často je spojena i s fyzickým výkonem, kdy si lidé ve velikonočním čase připomínají Ježíšovo umučení, v němž cesta ke kříži na kopci hrála tu nejdůležitější roli.

Křížová cesta sochaře Luboše Jarcovjáka v Bukovanech u Kyjova. Zastavení Ježíš umírá na kříží a Šimon Cyrhénský pomáhá nést kříž|foto:Miroslav Zelinský

Podle církevního soupisu najdeme v Čechách a na Moravě půl druhé stovky plenérových křížových cest (těch interiérových je nesrovnatelně více, určitě tolik, kolik je u nás římskokatolických kostelů). Tradičních, které sahajících někam do období 18. a 19. st. najdeme požehnaně, ještě starších pak jen poskrovnu. K nejstarším u nás patří ta na hoře Tanzberg, dnes Sv. Kopečku nad Mikulovem. Datem svého vzniku leží mezi polovinami 17. a 18. století.  U Krnova na vrchu Cvilín je z počátku 19. století a asi nejznámější je hostýnská křížová cesta architekta Dušana Jurkoviče a malíře Joži Úprky, která vznikala od počátku 20. st. do 2. sv. války.

Křížová cesta mezi Bílovcem a Bílovem Terezy Hozová a Davida Grabce - Šimon Cyrhénský pomáhá nést kříž|foto:Miroslav Zelinský

Zájem o toto téma ovšem neopouští výtvarníky a osvícené donátory ani v současnosti. U Kuksu, v inspiraci nedokončeným barokním projektem hraběte Šporka, inicioval vznik Křížové cesty pro 21. století sochař Vladimír Preclík a přizval k ní více než desítku současných výtvarníků tří generací se vztahem k práci s kamenem a k východočeskému kraji, mj. Václava Fialu, Jana Koblasu nebo Maria Kotrbu. U severomoravského Bílovce šli architekti Tereza Hozová a David Grabec jednodušší cestou ocelových siluet. V Bukovanech u Kyjova mezi lety 1999-2009 vytvořil autorskou křížovou cestu zlínský sochař Lubomír Jarcovják, monumentální dílo v betonu a železe, otesané na bazální geometrické tvary, které sugesci novozákonního příběhu intenzivně zesilují.

Neprojdeme s historikem umění a designu Richardem Vodičkou všechny, pokusíme se ukázat na ty, které jsou nějakým způsobem výjimečné, jak už koneckonců naznačil i tento text lákající k poslechu...