Plno robotů ve sféře hudby – jaké stopy zanechali Čapkovi roboti?
O významu slavné hry R.U.R pro literaturu, divadlo nebo film se toho napsalo hodně. Jak ale Čapkovi roboti ovlivnili hudební sféru? Pokusili jsme se najít odpověď.
Čapkova hra R.U.R. se dočkala zahraničních divadelních inscenací téměř okamžitě. Poměrně záhy zdomácněli roboti i ve filmu. Vždyť už v roce 1938 byl natočen podle divadelní hry krátký 35minutový britský film produkovaný BBC. Rossumovi univerzální roboti se ale postupně infiltrovali i do hudby.
Jejich obtisk našel hudební dramaturg Pavel Zelinka napříč žánry a dekádami. Ocitli se v různých písních nebo na albech Hermiony Gingold, Klause Nomiho, Garyho Numana, Tomase Jirku nebo Jona Sorensena. Cestu si našli i do projektů Djedjotronic a Hussalonia. V pořadu dojde i na kompozici R.U.R. Passacaglia pro velký orchestr od domácího skladatele Otomara Kvěcha.
V závěru ArtCafé vás povzbudí na duchu robot hrající na banjo.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. Jiří Langmajer jako Titus ve frašce vídeňského klasika
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
Egon Bondy: Cybercomics. Antiutopická sci-fi z nedaleké budoucnosti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
