Plakáty z Vídně

10. duben 2003

Vltava - výchozí obrázek|foto:Český rozhlas Vltava

Vídeň, rakouská metropole na Dunaji, město valčíku, kávy, Sachrova dortu a - plakátů. Právě tradici vídeňského plakátu, která trvá bezmála 200 let, představuje výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Muzeum ji připravilo ve spolupráci s Vídeňskou městskou a zemskou knihovnou, která zastřešuje sbírku plakátů čítající okolo 180 000 exemplářů, a je tak jednou z největších sbírek svého druhu na světě. V tomto směru je tak výstava pouze malým průřezem vídeňskou plakátovou tvorbou. Cílem výstavy je ale především podat důkaz o tom, že Vídeň je "městem plakátu" i v současnosti, kdy jsou informace zprostředkovány elektronickými médii a plakát se stává pouhou sdělovací plochou bez nároku na umělecké ztvárnění.

Řada plakátů z 80. a 90. let - především jde o upoutávky na divadelní představení - dokazuje, že plakát z vídeňských ulic nezmizel - ba právě naopak. Pro srovnání: V roce 1913 bylo ve Vídni na 3000 plakátovacích ploch, dnes jich je okolo 30 000. K tomu připočtěme reklamní sloupy a tzv. City Lights (zevnitř osvětlené reklamní plochy na zastávkách hromadné dopravy). Vídeň má v Evropě, stejně jako celé Rakousko, i největší hustotu plakátovacích ploch v poměru k počtu obyvatel, 15 plakátů na 1000 obyvatel, což je trojnásobek evropského průměru.

Vídeňský parlament

Na konci 19. století zažil plakát ve Vídni zřejmě svůj největší rozkvět. Námětem pro plakáty se stala reklama na výrobky produkované stále modernějším a výkonnějším průmyslem. Umělecké ztvárnění připadlo secesi, jeden z prvních plakátů pro výstavu Wiener Secession vytvořil i sám zakladatel vídeňské secese Gustav Klimt.

Po roce 1918 se plakát orientoval spíše na reklamu kulturní a nově i politickou. Propagace spotřebního zboží se dostala do popředí až v průběhu 20. let, kdy hospodářství nabralo větší obrátky. Počátek 30. let znamená i počátek filmu. Reklama na filmové snímky se zabydlela kde jinde než na plakátech. Po roce 1945 přichází na řadu opět reklama politická. Neutuchající strach z fašistických hnutí, první poválečné volby a boj o voliče - taková byla témata vídeňských plakátů prvních poválečných let.

S nástupem televize ztratil plakát svou výsadní pozici v oblasti reklamy, televizi prostě nemohl konkurovat. Jak ale vliv televize rostl a ta se stala globálním médiem, rostl i počet jejích kritiků. Proto se od 80. let plakát do Vídně (a nejen tam) vrací jako alternativa k moderním sdělovacím prostředkům. Potřeba protiváhy k elektronickým médiím je i znakem vyspělé společnosti. Vídeň tedy znovu objevila plakát a nezbývá než si přát, aby se něco podobného podařilo i naší metropoli. Výstavu je možné navštívit do 25. května.

Plakáty z Vídně 1883 - 2003, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, otevřeno denně kromě pondělí 10 - 18 hodin, vstupné 60 Kč.

autor: vob