Petr Vlasák o poezii, vsi a sběrném dvoře
Kdo četl Hrabalovu Příliš hlučnou samotu, zná důvěrně postavu zaměstnance ve sběrně papíru Hanti. Hrabal však, zdá se, nepopisuje výjimečnou excentrickou postavu, ale spíš ducha, který se nad sběrnými dvory dodnes vznáší. Hostem nedělní Čajovny Igora Malijevského byl Petr Vlasák a mluvit bude o své cestě k poezii, o životě na vsi a o práci ve sběrném dvoře.
Petr Vlasák žije celý život v malé vesnici ve středočeském kraji, většina míst v Praze je pro něj dosud neznámá a prakticky nedostupná. Zná ale divadlo Archa, kávovarnu v Lucerně, divadlo Černá labuť, kafé V Lese. Tam všude přednášel svou "free style" poezii. Je schopen živě improvizovat - do hudby i jen tak na pódiu, své neučesané syrové texty ze života skládá spatra. Vzdělaný v historii, sečtělý. A přesto stojící mimo "běžnou" společnost, na jejím pomyslném okraji. V porovnání s mnoha studovanými kolegy působí jeho poezie někdy neuměle, ale v něčem je výjimečná. Je totiž ryzí, tak jako její autor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
