Petr Hruška, básník a literární historik
Věci ohrožené zánikem mají v sobě něco krásného, říká Petr Hruška.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Snad proto chtěl být ornitologem, mykologem i indiánem a snad proto se stal básníkem. Mezi ohrožené druhy totiž rozhodně patří nejenom ptáci, houby či indiáni, ale taky poezie a básníci.
Petr Hruška vystudoval Vysokou školu báňskou a Ostravskou univerzitu, pokračoval na Masarykově univerzitě a stal se literárním vědcem a historikem. Ví tedy docela přesně, co má na mysli, když říká - rozum se musí namáhat, aby srdce vidělo přesně.
Přes zjitřené vidění světa je Petr Hruška pozitivním člověkem, zpráva o nulové naději je pro něj dobrou zprávou, neboť nula může být bodem počátečním. Miluje Ostravu, operu, soudobou hudbu, hospody, ve kterých se ještě může kouřit, dlouhé noční rozhovory s přáteli, životní výzvy a drobná dobrodružství.
Nedávno například vylezl po lešení obehnaném kolem věže ostravské katedrály až k nově zlacenému kříži zabodnutému do oblohy nad středem spícího města. To vše poté, co zaplatil pokutu za stejné dobrodružství svého básnivě založeného syna. Petr Hruška je vysokoškolský pedagog, momentálně dílem na plánovaném, dílem na vynuceném odpočinku, je totiž pedagogem empatickým, leč náročným, což se ukázalo být ne právě žádoucí.
A Petr Hruška je taky otec:
Doufám, že mě po cestěpro ten chlebasrazí auto!křikla jsidovnitř domácnosti
Celou tu dobunež jsi přišlastál ve mně životstrozev dórském slohu
Teď sedej ke stoluber máslotvrdé a bílé jako stěnaa připrav se –budeme dlouho jíst
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?