Petr Babák: Pro grafický design byla devadesátá léta bodem nula

Já tomu po těch letech říkám bod nula. V té době se tady objevily první počítače. Byly pořadníky, kdy se jednotliví studenti hlásili na půl hodiny a víc to nešlo, aby se na tom sami učili.

Babák je autorem vizuální identity například Moravské galerie v Brně, Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Národní technické knihovny i Národního filmového archivu. Jeho první zakázkou, kterou získali společně s Tomášem Machkem ještě jako studenti, byla v polovině devadesátých let objednávka na vytvoření první městské vizuální identity po roce 89. Tehdy to bylo pro Zlín.

„Dělali jsme u Tomáše v ložnici a jezdili prezentovat věci před osmdesát úředníků. Byla to neskutečná škola asertivity, způsobu, jak lidi dostat do hry…“

Im not You, koncept a design katalogu pro Krištofa Kinteru (2014)|foto: archiv Laboratoře

Petr Babák se v pořadu Vizitka zároveň pozastavuje nad tím, jak snadno se města i vesnice vzdávají svých heraldických znaků.

Je to zvláštní mor. Nikdo nechce vstoupit do nové heraldiky. Nikdo ji neumí, nikde se nevyučuje, nikdo se jí nezabývá a města přistupují na takovej ten funny způsob, že to nějakým jednoduchým a veselým způsobem odilustrují...

Vizuální styl a katalogy výstavy Automat (2011) |foto: archiv Laboratoře

Přestože studio Laboratoř, které Petr Babák v roce 2003 založil, pracuje z velké části pro kulturní sféru, osvícené klienty vidí i mimo ni. A třebaže se i grafický design jako obor dočkal výrazné proměny, problém tzv. vizuálního smogu v českých ulicích pořád zůstává.

Od devadesátých let tady vznikly zástupy lidí schopných dělat kvalitní grafický design. Nakonec tý kvality na ulici člověk ale moc nevidí...