Petr Babák: Pro grafický design byla devadesátá léta bodem nula
„Řemeslo je předpokladem, experiment podmínkou, risk nutností!!!“ je manifest Ateliéru grafického designu a nových médií, který je důvěrně přezdíván Ostrov pokladů a který Petr Babák vede na pražské UMPRUM už 13 let. Sám na stejné škole od roku 1990 studoval knižní grafiku a písmo u Jana Solpery. Repríza z 9. dubna 2018.
Já tomu po těch letech říkám bod nula. V té době se tady objevily první počítače. Byly pořadníky, kdy se jednotliví studenti hlásili na půl hodiny a víc to nešlo, aby se na tom sami učili.
Babák je autorem vizuální identity například Moravské galerie v Brně, Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Národní technické knihovny i Národního filmového archivu. Jeho první zakázkou, kterou získali společně s Tomášem Machkem ještě jako studenti, byla v polovině devadesátých let objednávka na vytvoření první městské vizuální identity po roce 89. Tehdy to bylo pro Zlín.
„Dělali jsme u Tomáše v ložnici a jezdili prezentovat věci před osmdesát úředníků. Byla to neskutečná škola asertivity, způsobu, jak lidi dostat do hry…“
Petr Babák se v pořadu Vizitka zároveň pozastavuje nad tím, jak snadno se města i vesnice vzdávají svých heraldických znaků.
Je to zvláštní mor. Nikdo nechce vstoupit do nové heraldiky. Nikdo ji neumí, nikde se nevyučuje, nikdo se jí nezabývá a města přistupují na takovej ten funny způsob, že to nějakým jednoduchým a veselým způsobem odilustrují...
Přestože studio Laboratoř, které Petr Babák v roce 2003 založil, pracuje z velké části pro kulturní sféru, osvícené klienty vidí i mimo ni. A třebaže se i grafický design jako obor dočkal výrazné proměny, problém tzv. vizuálního smogu v českých ulicích pořád zůstává.
Od devadesátých let tady vznikly zástupy lidí schopných dělat kvalitní grafický design. Nakonec tý kvality na ulici člověk ale moc nevidí...
Související
-
Jaký je zájem o český design a jaké tendence v něm jsou aktuální?
O tom hovoří Petra Švecová s Ondřejem Lipárem, redaktorem časopisu Dolce Vita a s Lenkou Širůčkovou a Kateřinou Vaňkovou z projektu dovyroby.cz.
-
Mladý český design: kritický postoj, invence a potřeba tvůrčí svobody
Jsou mladí, talentovaní a oceňovaní. Pětidílný seriál o českých designerech představuje tvůrce, kteří svou aktuální tvorbou vzbudili pozornost.
E-shop Českého rozhlasu
Každé ráno doufám, že se neprobudím jako brouk
Michael Rozsypal, moderátor ČRo Plus
Proměna
Petr Haničinec jako Řehoř Samsa v rozhlasové nahrávce z roku 1967 se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Slavný román Franze Kafky jako noční můra.
