Pavel Šnajdr, dirigent
Se svými hudebními zkušenostmi se s elegantní bezprostředností podělil s posluchači Pavel Šnajdr, který první muzikantské poznatky nabíral od dětství hrou na housle a poté základním studiem skladby u Jarmily Mazourové. Po gymnáziu přišel na JAMU v Brně do skladatelské třídy profesora Aloise Piňose, který jej podstatně hudebně ovlivnil a předurčil u něj přirozeným způsobem další profesní vývoj. První dirigentské zkušenosti nasbíral Pavel Šnajdr v pěveckém sboru Lumír, na jehož působení dodnes dokonce vzpomínají i někteří z posluchačů Vltavy. Poté řídil soubor Ars Incognita.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
„Alois Piňos ctil osobnost žáka, nikdy jsem nepocítil, že by mě do něčeho nutil. Kompozice není improvizace, ale racionální rámec jí dává půdorys, který v ní vždy už od renesance byl,“ říká Pavel Šnajdr. Telefonotékou nás provázejí výstižné ukázky mnohých zajímavých kompozic z posledních koncertních sezon tělesa. Pavel Šnajdr je nejen výborným interpretem, ale také člověkem, který dokáže publiku v bezprostředním kontaktu přiblížit svět širokého spektra soudobých skladeb. Z podnětu posluchače přišla také otázka, která ze skladatelských skupin byla první v provádění tzv. Nové hudby v uplynulých 50 letech. Do zajímavé hudební historie zavede posluchače také prezentovaný koncertní cyklus „B“ souboru Brno Contemporary Orchestra v sezóně 2016/2017.
Pořad zpestřil telefonát se skladatelem a hudebním všeumělem Mariem Buzzim, který je generačně příbuzný s Pavlem Šnajdrem a jejich umělecká spolupráce přinesla, jak jsme se mohli i z hudebních ukázek přesvědčit, velice zajímavé plody.
Nejposlouchanější
-
Dobrá zpráva, Ocucanej konec, Seniorský balet a další povídky Marka Epsteina
-
Nebeský fotbal a Zastaveníčko. Dvě povídky G. B. Shawa
-
Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Epochální dílo a společenská kritika z napoleonských válek
-
Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza připomíná 100 let od narození autora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
