Pavel Novotný: Literaturu se snažím vnímat akusticky

Týká se to i jeho připravované sbírky Zevnitř, kterou chystá nakladatelství Dybbuk. Podle Novotného lze u psaných textů těkat, kdežto u kompozic jsme vláčeni na udidle času.

Pro Vltavu natočil kompozice Vesmír, Tramvestie nebo Proměření a kromě svých radiofonických prací se věnuje i rozhlasové tvorbě Ladislava Nováka, Bohumily Grögerové, Josefa Hiršala nebo Ferdinanda Kriweta a Gerharda Rühma.

Břitva je velice přiléhavá metafora jazyka. Jeden experimentální sborník se jmenuje Mein Gedicht ist mein Messer: to má dvojí význam, proměřování a zároveň nůž. Navíc ,Messer‘ krásně zní – ale to i ,břitva‘!

I ve vlastní tvorbě je „portrétistou“ – zobrazil jízdu tramvají mezi Libercem a Jabloncem, věnoval se lžičce stejně jako vesmíru a podobnou výzvou mu bylo i zhostit se zvukového portrétu grafika Jana Měřičky. A jak by vyportrétoval takového Pavla Novotného? „To je těžké říct. Byl by to mírně nepořádný výkaznický seznam všehomožného.“

Za experimentátora se ale nepovažuje. Tvrdí, že i ti největší experimentátoři byli poučenými tvůrci, hledajícími pravý výraz, který tradičními prostředky vyjádřit nelze. Mnohdy holt slovo nestačí na to, aby řeklo vše, co říct má.