Pavel Novotný: Literaturu se snažím vnímat akusticky
Pavel Novotný je básník, germanista a radiofonický tvůrce. Vydal básnické knihy Sběr, Mraky, Havarijní řád a Tramvestie – a většina jeho textů existuje i ve zvukové podobě.
Týká se to i jeho připravované sbírky Zevnitř, kterou chystá nakladatelství Dybbuk. Podle Novotného lze u psaných textů těkat, kdežto u kompozic jsme vláčeni na udidle času.
Pro Vltavu natočil kompozice Vesmír, Tramvestie nebo Proměření a kromě svých radiofonických prací se věnuje i rozhlasové tvorbě Ladislava Nováka, Bohumily Grögerové, Josefa Hiršala nebo Ferdinanda Kriweta a Gerharda Rühma.
Břitva je velice přiléhavá metafora jazyka. Jeden experimentální sborník se jmenuje Mein Gedicht ist mein Messer: to má dvojí význam, proměřování a zároveň nůž. Navíc ,Messer‘ krásně zní – ale to i ,břitva‘!
I ve vlastní tvorbě je „portrétistou“ – zobrazil jízdu tramvají mezi Libercem a Jabloncem, věnoval se lžičce stejně jako vesmíru a podobnou výzvou mu bylo i zhostit se zvukového portrétu grafika Jana Měřičky. A jak by vyportrétoval takového Pavla Novotného? „To je těžké říct. Byl by to mírně nepořádný výkaznický seznam všehomožného.“
Za experimentátora se ale nepovažuje. Tvrdí, že i ti největší experimentátoři byli poučenými tvůrci, hledajícími pravý výraz, který tradičními prostředky vyjádřit nelze. Mnohdy holt slovo nestačí na to, aby řeklo vše, co říct má.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
