Pavel Kořínek: Komiks sice není jednoduché čtení, ale na „vysokou“ literaturu čtenáře nepřipraví

Ačkoliv je Pavel Kořínek z Centra pro studia komiksu odborníkem na dějiny i současnost tohoto literárního formátu, sny s „bublinami“ se mu ještě nezdají. Na komiks tak částečně napojil alespoň svůj hudební výběr; skladbu Sugar Sugar si přál ve Vizitce pustit proto, že ji zpívá a hraje fiktivní americká kapela The Archies. Ta vznikla pro potřeby kresleného televizního seriálu The Archie Show. „Písnička se dlouho udržela na předních příčkách žebříčku a je to dobrá ukázka toho, že komiks bývá i tam, kde ho nečekáme,“ řekl Pavel Kořínek.

Ilustrátor a autor Jaroslav Němeček (druhý zprava) pokřtil 21. listopadu 2019 knihu Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách. Na snímku zleva kmotr knihy Matěj Ruprt, Lucie Němečková a vpravo autor knihy Pavel Kořínek|foto: Jan Handrejch,Právo / Profimedia

Letos mu vyšla kniha Čtyřlístek: První půlstoletí v Třeskoprskách. Bohatě ilustrovaná publikace připomíná padesáté výročí vydání prvního sešitu komiksového časopisu Čtyřlístek. Právě příběhy čtveřice Myšpulín, Bobík, Fifinka a Pinďa, konkrétně sešity Poklad kapitána Kida a Jak se chodí do pohádky, patří mezi kousky, které Kořínka jako dítě formovaly.

Žádné umělé povyšování na úroveň Škvoreckého

„Byla to doba, v níž byl Čtyřlístek jediným komiksovým časopisem. Po roce 1989 se pak musel potýkat s konkurencí produkce Walta Disneyho, ale vyšel z toho s novým celovečerním filmem a novým časopisem pro nejmenší. Tato komiksová legenda ji tedy přečkala dobře,“ shrnuje oněch padesát let. Při přípravě knihy si zároveň uvědomil, kolik řemeslné práce za Čtyřlístkem je. Vydržet tak dlouhou dobu s takto elementárně nastaveným seriálem je podle něj obdivuhodné.

Čtěte také

Zachytit prchavý moment, to je má největší vášeň. Jacob Philips představuje svůj komiksový svět

Pavel Kořínek ve Vizitce odpovídal i na dotaz, zda by měly komiksu věnovat větší pozornost dějiny české literatury. „Nakonec se domnívám, že to není zapotřebí. Bývalo by to asi vhodné, kdyby se mu věnovaly před třiceti lety, tehdy by to bylo cenné a užitečné. Teď, když se komiks z literatury stále víc vyčleňuje, by jeho opětovné stažení bylo krokem zpět. Zase bych měl pocit, že se ho snažíme uměle povýšit mezi Hrabala a Škvoreckého,“ konstatuje.

Nevěří ani na podsouvání komiksů dětem, které příliš nečtou, v domnění, že komiks – nebo komiksová adaptace nějakého slavného literárního díla – je k literatuře přivede. „Komiks sice na první pohled možná působí jako jednoduché čtení, ale zas tak jednoduché není. Člověk musí vnímat oba kódy, text i obraz, a pokud přečteme jen text v bublinách, uteče nám množství obsahu v obrázcích. Ke čtení literatury ale člověka komiks podle mě nepřipraví.“