Patrick Süskind: Parfém. Ta vzrušující a děsivá vůně!

Je to horor, detektivka, thriller, historický román, literatura faktu? Je to realistické, nebo jde o metaforu? Je to vážné, nebo ironické? Je hlavní hrdina vražedný psychopat, nebo trpící génius, zasluhující soucit? To všechno jsou hlavní ingredience Parfému, útlého románu Patricka Süskinda, který se téměř deset let držel na čele bestsellerů, dočkal se hvězdně obsazeného filmu a inspiroval nejen další spisovatele, ale i řadu hudebníků, například Kurta Cobaina, Marilyn Mansona a kapelu Rammstein.

Recenzent Peter Ackroyd v The New York Times napsal: „Nádherně ovoněné vyprávění o olfaktorickém upírovi. Zpočátku se sice tváří jako dobový dokument, ale nakonec nám předloží metafyzickou hádanku.“

Je člověk opravdu dobrý?

Tou hádankou není, kdo a proč ve Francii 18. století zabíjí mladé panny. Vrah Jean-Baptista Grenouille je nám znám od první stránky Süskindova románu. Sirotek, pohozený jako batole do bedny s rybími vnitřnostmi, kupodivu přežije. Přežije, aby zabíjel jiné. Ale jak je přesvědčen, činí tak z těch nejušlechtilejších důvodů: chce prchající dívčí vůně navždy zachytit v parfému, který změní svět. A jednou z mnoha otázek, kterou kniha klade, je i reakce na tehdejší osvíceneckou víru: Je člověk opravdu dobrý?

„Karmínový flakón. Střík. Rudá krůpěj na pažích. Oblaží, omámí. Šokuje. Plnokrevná vůně značky Rajský výkřik. Havraní něhy extáze....“ Takových „voňavých“ reakcí najdeme plno i na českých čtenářských webech, kde se čtenářky i čtenáři svěřují se svým bezdechým pnutím mezi hrůzou a nadšením. Možná je přiživí i vysílání rozhlasové adaptace Parfému, kterou z překladu Jitky Tomanové a Rudolfa Tomana režijně i autorsky připravila Markéta Jahodová. Čte Miroslav Moravec. Vysíláme ve vltavské Četbě s hvězdičkou od 6. prosince po 23. hodině.