Klišé č. 6: Afričanky jsou volnějších mravů

Otrokářství zredukovalo africké ženy na pouhé tělo určené k práci, plození nových otroků a objekt sexuálního násilí. Už v prvních evropských cestovatelích vzbuzovala odhalená hruď afrických domorodkyň nejrůznější erotické představy. Taková žena, která cudně neskrývá své vnady, se stává snadnou sexuální kořistí. A tak jsou černým ženám propůjčeny orgiastické rysy, jsou považovány za zvířata, přirovnávány k opicím, lvicím nebo tygřicím. 

Zplodit dítě, které čekala otrocká budoucnost, bylo pro ženy víc než bolestné|foto:Jessie Crettenden,fotobanka Pexels

Cesty do Afriky byly v 19. století navzdory technické pokročilosti té doby velmi náročné. Celá Evropa nemohla užívat tajů Afriky přímo na kontinentu, a tak musela Afrika do Evropy.  V Paříži se velké popularitě těšily černošské nevěstince a různé rozpustilé show a kabarety s exotickými kráskami, které odhalovaly své vnady. Jedním z nejvíc odstrašujících případů byly lidské zoo, které například ve Francii přežily až do roku 1931.

Jedním z nejznámějších lidských exponátů byla tzv. Hotentotská Venuše. Stala se symbolem černé hypersexuality. Její původní jméno bohužel neznáme. Narodila se v Jižní Africe zřejmě v roce 1789. Stala se otrokyní pod jménem Saartje Baartman a v roce 1810 se dostala do Anglie a pak do Francie. Kvůli své fyziognomii byla vystavována v kleci jako zvíře. Zájemci si ji mohli nejen prohlídnout, ale i osahat. Žila v bídě, živila se jako prostitutka, utápěla se v alkoholu. Po smrti se stala objektem vědeckého bádání. Pařížský přírodovědec Geoffrey Saint-Hillaire připodobnil její tvář k orangutanovi. Zvířecí paralelu viděl i mezi jejím pohlavím a menstruující opicí. Předpoklad nymfomanie této jihoafrické ženy vycházel přitom z hypertrofie jejích genitálií a byl vztažen na všechny černé ženy jako důkaz jejich zvířecí podstaty a divošství.