Osudy Zdeňka Žerta (5 částí)
Rozhlasové vzpomínky zemědělce a ovocnáře ze starobylého evangelického selského rodu z Bříství na Kolínsku.
Bříství je velká usedlost vzdálená sedm kilometrů od Kolína. Blízko jsou obce Křečhoř a Kutlíře. Augustin Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze soudí, že na Bříství byly dvě tvrze a dva dvory. Od té doby se někdy menší i větší dvůr spojovaly a opět rozdělovaly. Bylo to místo neklidné a sužované válkami.
Když první z rodiny Jan Žert statek v roce 1671 zakoupil, musel vlastně obnovovat v průběhu třicetileté války zdevastované hospodářství a vypálená stavení. V roce 1744 zabloudil na Bříství cizí voják (válka o rakouské dědictví) a hospodáře Adama Žerta zastřelil. Velké utrpení musela rodina zažívat v průběhu bitvy u Kolína v roce 1757, neboť Bříství se nacházelo přímo v centru bojů. Rodina Václava Žerta, jeho žena a jejich šest dětí i jejich zaměstnanci mohli přežít jen v úkrytu ve sklepení.
Žertové z Bříství patřili odedávna k protestantským rodinám. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se stali spoluzakladateli sboru reformované evangelické církve ve Velimi.
Vypravěč ing. Zdeněk Žert chodil do obecné školy v Křečhoři a do měšťanky v Kolíně. Vystudoval střední zemědělskou školu v Čáslavi. Jeho další studia přerušila válka. Vrátil se na Bříství a na pronajatých pozemcích od svého otce se věnoval ovocnářství a semenářství.
Vypravěčův otec Karel se dobře znal s podplukovníkem Josefem Mašínem – Mašínův statek v Lošanech se nacházel přes kopec. Toto místo na pozemcích Žertových zvolil na začátku druhé světové války Josef Mašín k seskoku prvního parašutisty vyslaného z Londýna v akci Benjamin. Karel Žert rovněž podporoval odbojovou skupinu Obrana národa na Kolínsku, vedenou generálem Pavlíkem. Gestapo podrobilo Karla Žerta přísnému mnohahodinovému výslechu, kterému předcházela obrovská zevrubná domovní prohlídka na Bříství. Protože generál Pavlík byl asi dva dny předtím na kolínské služebně umučen, nemohlo si gestapo výpověď Karla Žerta ověřit a byl propuštěn. Během války Žertovi pomáhali také mnoha lidem potravinami, zejména rodinám zatčených a do odchodu do transportů i mnoha rodinám židovským.
Zdeněk Žert po válce vystudoval vysokou zemědělskou školu. V dalším studiu specializovaném na ovocnářství mu zabránili, byl jedním z prvních lidí, které z vysoké školy vyhodili. Po roce 1948 byl Žertům statek zabaven, násilnému vystěhování unikli, byli včas varováni a sami odjeli k příbuzným do Starého Kolína. Zdeněk Žert po celý aktivní život pracoval v konzervárenství, na různých úrovních, od závozníka a šoféra, skladníka až po odborná zařazení. Po roce 1989 odešel do důchodu a věnoval se restitucím. Zpět získané hospodářství převzal jeho syn. Ing. Zdeněk Žert st. před Vánocemi roku 2016 zemřel.
Připravil: Jiří Vondráček
Technická spolupráce: Jiří Slavičínský
Natočeno v roce 2017.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.