Osudy Václava Cílka
Rozhlasové vzpomínky geologa, klimatologa, esejisty a popularizátora vědy.
Střední školu studoval také v Tanzanii, poté vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a přírodovědeckou fakultu – obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze.
V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Působil také v Geologickém ústavu AV ČR a v Centru teoretických studií.
Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů.
Václav Cílek spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, své texty publikuje v řadě časopisů, např. Vesmír, Respekt. Spolupracuje též s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal cenu Toma Stopparda.
V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 získal Cenu Nadace VIZE 97 Dagmar a Václava Havlových.

Tehdy jako laureát o své práci řekl: „Dílo je rozptýlené do mnoha směrů. Kromě série dílčích studií např. o pískovcovém reliéfu či krasových sedimentech jsem systematicky psal zejména o krajině a klimatu.
Pomáhal jsem do češtiny zavádět slova jako antropocén, geodiverzita či oceánský výměník. Snažil jsem se, a to většinou s pocitem povrchnosti, propojovat humanitní a přírodovědní obory a obecně rozšiřovat způsoby, jakými uvažujeme o světě a básnivě v něm bytujeme. Dnes funguji víc jako učitel než jako vědec. Střídavě jsem vedl jak komorní život učence a sběratele grafiky, tak i aktivnější život jeskyňáře, kopáče a průzkumníka starých dolů.
Byl jsem vesměs omylem zadržen policií několika států, například v Tanzánii za útok na ministra vnitra, v NDR za nelegální překročení státní hranice či ve Vietnamu za fotografování vojenské základny. Na těle nosím něco jizev po nožích z různých přepadení a dalších, zejména podzemních karambolů. Nic mimořádného.“
Připravil: Jan KašparTechnická spolupráce: Tomáš Gsöllhofer
Natočeno v roce 2011.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka