Osudy Roberta Kvačka. Rozhlasové vzpomínky předního historika a vědce
Profesor Robert Kvaček je náš přední historik specializující se na moderní dějiny, dlouholetý popularizátor, autor řady vědeckých děl, ale i knih a článků určených široké veřejnosti, člen Učené společnosti České republiky. Natočeno v roce 2013.
Narodil se v malé vesničce Dvorce u Jičína, kde maminka pracovala v nevelkém hospodářství svých rodičů, otec byl řidičem autobusu. V roce 1936 se přestěhovali do Jičína. Drsné zážitky z doby Mnichova a protektorátu, heydrichiáda, tragické události v rodině, válečné zážitky i dozvuky války ho vedly k hlubokému zájmu o politické dění, filozofii a historické příčiny událostí týkajících se propuknutí i průběhu světové války. Po gymnáziu se proto rozhodl studovat historii na Karlově univerzitě – což znamenalo, že studoval také jazyky, paleografii, výklad pramenů a další obory.
Na Karlově univerzitě posléze zůstal a dlouhá léta i přednášel, třebaže musel z politických důvodů čelit různým zákazům a omezením. Jeho odborné zájmy se postupně vyhraňovaly a soustředily zejména na období 30. let 20. století a jejich závěr v Československu: mnichovskou dohodu a její důsledky. Zaujala ho osobnost i činnost prezidenta Beneše. Práce, kterou na toto téma vypracoval, mu přivodila první střet s komunistickým režimem. 60. léta přinesla uvolnění i v pracovní oblasti, začal přednášet také na publicistice, začal spolupracovat s rozhlasem, připravovat rozhlasovou univerzitu a rozhlasová pásma na historickou tematiku starší i novější. Jeho práce začaly zajímat i zahraniční odborníky.
Tragické události v osobním životě ještě prohloubily snahy prof. Kvačka představit chod dějin co největšímu počtu čtenářů a posluchačů. Po srpnu 1968 mu hrozilo propuštění z fakulty, nakonec dostal „jen“ na určitou dobu politický zákaz přednášet na univerzitě dějiny 20. století. To se změnilo v 80. letech, kdy polevovala ideologická rigoróznost, mohl pracovat na různých textech, představovat výsledky svého výzkumu, věnovat se pedagogické činnosti, přednášet i mimo fakultu. Listopad 1989 znamenal z hlediska profesionálního i ideového zlom: ještě zintenzívnil pedagogickou práci, mohl vyjíždět na zahraniční konference a podobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
