Osudy přírodovědce Libora Pátého

Za organizování politických debat během studia na nymburském gymnáziu byl již 25. února 1948 vyloučen z gymnázia. Jeho studium na Přírodovědecké fakultě UK přerušila služba v tzv. Pomocných technických praporech, tedy PTP a později byl z prostředí fakulty znovu vyloučen.

Jako odborník na vakuum pracoval v továrně na výrobu žárovek. Pro studenty se stal nejen vědeckou, ale také mravní autoritou, takže v listopadu 1989 s nimi kráčel v čele demonstrace. Patří k zakladatelům Občanského fóra a reformátorům vysokého školství.

Stručné obsahy jednotlivých dílů

1. díl: Dětství přírodovědce Libora Pátého ovlivňuje kultivované prostředí rodičů a pracovitost prarodičů, což ho vede k zájmu o historii a latinu, fyzika ho zaujala díky jeho učiteli. Válka posiluje jeho vlastenectví. Už jako student organizuje politické debaty a semináře, za což je v oktávě 25. února 1948 z gymnázia vyloučen.

2. díl:Ačkoli Libor Pátý byl vyloučen z nymburského gymnázia, přesto díky houževnatému soukromému studiu nakonec maturuje a je přijat na Přírodovědeckou fakultu UK. Jeho studium však přerušuje služba u Pomocných technických praporů – PTP. Podaří se mu vrátit na fakultu, z níž je v roce 1958 znovu vystrnaděn a musí „osvědčit svou věrnost režimu při práci v průmyslu“.

3. díl:Libor Pátý jako vědec zkoumající fyzikální vlastnosti vakua po vyloučení z Přírodovědecké fakulty pracuje v továrně na výrobu žárovek. Působí v Jednotě fyziků a matematiků. Žení se s kolegyní Ludmilou Eckertovou, později rovněž významnou fyzičkou.

4. díl:Libor Pátý v nových prostorách Přírodovědecké fakulty v Praze – Tróji pořádá výstavy a semináře, režimem nelibě nesené. Hraje v symfonickém orchestru a komorních souborech, pro studenty je výraznou vědeckou a mravní autoritou. Kráčí s nimi v čele památné listopadové demonstrace v roce 1989. Je spoluzakladatelem Občanského fóra.

5. díl:Libor Pátý má výrazný vliv na studenty, a proto ho Občanské fórum pověřuje přípravou reformy vysokých škol. Díky tomu se stává prvním náměstkem ministra školství. Pozvolná proměna politických poměrů ho z této funkce vytěsňuje. Zamýšlí se nad tím, kde končí cesta lidských snah a životního trmácení. Jeho slovy: „nadějí v existenci víry“.