OSUDY - Nina Ingrišová

26. duben 2010
Nina Ingrišová

Nina Ingrišová se do Brna přestěhovala teprve před několika lety, ale jako by sem patřila odjakživa. Zkušenost a jazyk brněnského dětství nevymazalo ani 55 let v exilu. Žije tu už osm let, ale situace má pro ni poněkud trpkou příchuť. Rodinné vazby lety odloučení zeslábly, je nucena pozorovat, že povědomí o předválečném hudebníkovi, který se v exilu přeškolil na cestovatele, fotografa, filmaře a podnikatele, je mizivé a oživovat se jí ho daří jen se značnou námahou. A navíc je tu všechno tak jiné, než bylo za časů jejího dětství. A jiné, než zná z USA. O to radši se Nina Ingrišová vrací do vzpomínek. Mluví o tatínkovi Viktoru V. Karpuškinovi, který jako kubaňský kozák emigroval do Československa, vzpomíná na útěk rodiny před osvobozující Rudou armádou, na čtyři roky v německých uprchlických táborech a dlouho očekávaný výjezd do Brazílie....

Tatínek zeměměřič rodinu živí prací při osidlování brazilských pralesů. Na konci 50. let rodina Karpuškinových znovu mění domov a stěhují se do Los Angeles. Zde se Nina v krajanské komunitě setkává s Eduardem Ingrišem. Ten má tehdy za sebou dvě dobrodružné plavby na balzových vorech Kantuta a natočený cenný filmový materiál, který v USA zpracovává. Po složitých peripetiích mají manželé Ingrišovi v rukou filmy, s kterými 10 let objíždějí severoamerický kontinent. Když Ingrišovi táhne na sedmdesát, snaží sepsat své paměti. O předválečné hudební Praze, o tom, že byl nejmladším českým dirigentem na profesionálních scénách. O spolupráci s Járou Kohoutem. O úspěšné kariéře fotografa v Peru, o svých dobrodružných cestách...

Pětidílné rozhlasové vzpomínky Niny Ingrišové natočil Vilém Faltýnek. Osudy provázejí unikátní dokumentární záběry. Technická spolupráce Ladislav Reich.