Osudy Martina Rajniše. Rozhlasové vzpomínání českého architekta a urbanisty
Režisér Roman Vávra nazval ve svém dokumentárním filmu architekta Martina Rajniše „enfant terrible“ české architektury – trefná charakteristika, která nemusí mít nutně negativní konotaci.
Pan profesor pro některé své vrstevníky z oboru může působit jako velké vzdorovité dítě, které si prosazuje své názory, má specifický slovník a své vidění světa jasně komentuje. Pokud o něm jenom čtete, vidíte ho na fotografiích a sem tam zaslechnete nelichotivou poznámku na jeho adresu, nemůžete si na jeho osobnost a charakter udělat jednolitý názor. S tím mužem se musíte setkat, hovořit, polemizovat, poslouchat jeho názory, virtuálně cestovat po světě a pak… možná… přijde nikoliv kouzelník, ale „člověčina“. Vidím muže, kterému letos bude 75 let, a přitom má v sobě pořád duši kluka toužícího po poznání, dálkách a dobrodružstvích a mezi řečí si neodpustí neslušné slovo. Jen to téma žena a city, je pro něho rébusem. Sám o sobě tvrdí, že to s „ženskýma moc neumí“.
Odhalit osudy, bolesti, sílu osobnosti profesora Martina Rajniše v několika hodinách na jeho chalupě na Maxově v Jizerských horách nebyl rozhodně ztracený čas. Naopak, poznala jsem muže, který tíhne k zenu, velmi pečlivě přemýšlí o tom, co řekne, aniž by se dostával do pózy a afektu. Přitom je tam emoce. Je to muž, který si kromě rebelství nese v sobě pokoru, lásku k přírodě a zvířatům, vztah k tolik abstraktní svobodě, kterou stále hledá a prosazuje. Je pro něho stejně tak důležitá jako krev v žilách. Jeho paměť na sladké dětství je protkána vzpomínkami na rodiče, tetu Milenu, kyprou pradlenu, moře, lodě, daleké cesty…
A hlavně ve všech dílech nesmí chybět jeho milovaná architektura. Je pro něj magií, prožitkem, láskou, prací a vazbou k místu, kde tvoří naše životy. Neodpustí si kritiku na adresu současné české i světové architektury.
Prozrazovat atmosféru natáčení v tomto případě není nutné. Ale jedno musím zmínit. Pan profesor je výborný kuchař a pohoštění na dřevěném starém stole bylo odměnou za dlouhé rozpravy nad jeho životními epizodami. Až si poslechnete pět dílů Osudů, které jsem koncipovala do jednotlivých tematických okruhů, uslyšíte, jaký je ten „enfant terrible“, který má svou představu třeba i o smrti a svobodě.
Související
-
Řád Bílého lva pro architektku Evu Jiřičnou. Poslechněte si její vzpomínky v Osudech
Poslechněte si rozhlasové vzpomínání české architektky a designérky, které natočila Lenka Kopecká.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.