Osudy Magdy Vášáryové. O dětství, dospívání, herectví, politice i o rodině
Vzpomínky slovenské herečky, diplomatky, političky, pedagožky, kandidátky na prezidentku Slovenska a předsedkyně ženského spolu Živena.
Rodové kořeny Magdy Vášáryové jsou německo-maďarsko-italsko-slovenské, a jako kdyby z každé národnosti získala nějaký výrazný rys či schopnost, jež předurčila její životní dráhu. Za smyslem pro přesnost a vědomím, že slovo dělá nejen muže, stojí pravděpodobně geny dědečka z matčiny strany, který byl Němec.
Když můj děda štípal dříví, tak všechna polena musela mít přesně 22 centimetrů. Tedy ani 21, ani 23, ale přesně 22.
Byl to ostatně stejný dědeček, který způsobil, že nepije kávu. Od stolu s nedopitou bílou kávou své tříleté vnučce nedovolil vstát několik hodin. Vítěze souboj dvou tvrdých hlav neměl, malou Magdu, Adu, jak jí doma říkali, zachránila babička. Nejspíš proto zvládla taky přísnou výchovu svého otce. A díky pevné otcově ruce ve zdraví přežila v šumavské divočině náročné natáčení Markéty Lazarové.
Ve vltavských Osudech Magda Vášáryová vypráví o dětství, o dospívání a o herectví, o diplomatické službě, o politice i o rodině.
Připravila: Eva Lenartová
Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?