Osudy Karla Pacnera. Poslechněte si vyprávění novináře a popularizátora vědy!

Novinářská dráha žurnalisty, spisovatele a popularizátora vědy Karla Pacnera (1936–2021) kopírovala vývoj naší země od konce 2. světové války až do současnosti. Dětství strávil v Pošumaví, ale už na základní škole se v něm probudila touha stát se novinářem. Začal vydáváním skautského časopisu Pochodeň. Potom do místních novin posílal první zprávičky o školním dění. Přispíval do nich pak i po celou dobu studia na gymnáziu v Klatovech.

Jeho tatínek ale nechtěl, aby šel studovat žurnalistiku, a směroval ho na Vysokou školu ekonomickou, obor zahraničního obchodu. Jelikož však býval živnostník – míval obchod se smíšeným zbožím – nepřicházelo v úvahu, aby byl syn Karel po maturitě na vybrané studium přijat. Nakonec se sice na školu dostal, ale na obor dopravy a spojů, který ho vůbec nebavil, školu nicméně dokončil.

Už při vysokoškolských studiích ale sebral odvahu a nabídl své služby Mladé frontě, která se pak stala na další desítky let jeho osudem. Začínal psaním o kultuře a divadle, ale když tam v létě 1959 nastoupil jako redaktor, dostal na starosti vědu a techniku. Zprvu nebyl nadšen, tématu se trochu obával, nakonec mu však zcela propadl.

Navázal kontakty s našimi předními vědci a záběr jeho zájmů se nesmírně rozšířil. Vždy ho však nejvíc lákala kosmonautika; podrobně sledoval její rozvoj v USA i v tehdejším Sovětském svazu – často přitom musel bojovat s omezeným přístupem k informacím, pro tehdejší dobu typickým.

Díky pozdějšímu uvolnění atmosféry se mu ale nakonec podařilo splnit si velký sen: v červenci 1969 odletěl do USA, aby z řídicího střediska NASA v Houstonu sledoval start Apolla 11 mířícího k Měsíci – a tuto událost považoval vždy za jeden z vrcholných okamžiků svého života. Zájem o vědu mu pomohl překonat i restrikce normalizačních let.

Po změně režimu v roce 1989, kdy se otevřelo mnoho dříve nedostupných archivů, se Karel Pacner začal věnovat historii, zejména klíčovým okamžikům našich dějin. Zaznamenával současně i příběhy dokreslující pozadí kosmického závodu mezi USA a bývalým Sovětským svazem či zákulisí výzvědných služeb. Nezapomněl však ani na světové vědce, jejichž práce posunula kupředu civilizaci a ovlivnila vývoj 20. století, ani na české vědce, zejména ty, kteří za komunistického režimu odešli do zahraničí.