Osudy Jiřího Kejře

Docent Jiří Kejř, člen Učené společnosti ČR, je náš přední odborník na historii práva, jeho hlavním zájmem je právo kanonické, tedy náboženské právo katolických, pravoslavných a anglikánských církví, zvlášť ho zajímala doba husitská, jejímiž dějinami se zabývá více než půl století. Studoval historické rukopisy a vydal o nich dlouhou řadu vědeckých studií, ale je autorem i prací pro širší veřejnost, včetně například knihy Jan Hus známý i neznámý.

O tom, že bude studovat právo, byl Jiří Kejř přesvědčen od dětství, i když cesta ke studiu nebyla kvůli válce přímočará a snadná. Hned zpočátku studií ho zaujala právní filosofie, římské právo a právě právo církevní od jeho prvopočátků. 20 let působil v Kabinetu (od r. 1956 Ústavu) státu a práva ČSAV, poté pracoval v Kabinetu pro dějiny práva Akademie věd, v Komisi pro studium a soupis rukopisů při Archivu Akademie věd. Situaci mu komplikovala skutečnost, že nikdy nebyl členem KSČ.

Rozhodující většina prací je drobnokresba

Ve svých výzkumech se vracel až k prvním stopám skutečné právní vědy a právního myšlení, mj. k Dekretu Graciánovu. Ukazuje, že právní dějiny zasahují z hloubky historie až do naší doby, jsou součástí obecných dějin. Zkoumal staré rukopisy – a to jak doma v Československu, později České republice, tak i při svých zahraničních studijních cestách a pobytech, bádal v pramenech husitských. Další oblastí jeho zájmu jsou právní, správní a politické dějiny českého státu v raném a vrcholném středověku. Zvláštní pozornost věnoval pražské univerzitě a pražským husitským mistrům: jejich spisům a traktátům.

Studoval i rukopisy Jana Husa a právní aspekty jeho procesu. Zkoumal také iluminace rukopisů, kde iluminace hrály roli nejen jako projevů umění, ale i jako určitá interpretace textu. Jeho vědecké zájmy zahrnovaly i dějiny měst a vzniku městského zřízení.

Jak sám říká: rozhodující většina prací je drobnokresba, má rád detailní práci, detailní články. Vydal více než 200 titulů monografií, studií, recenzí a zpráv. Přednášel na řadě zahraničních univerzit, stal se členem několika mezinárodních odborných organizací a vědeckých společností, včetně Mezinárodní komise pro dějiny měst či Collegium Karolinum v Mnichově. Je nositelem řady ocenění doma i v zahraničí, včetně Čestné medaile Akademie věd ČR De scientia et humanitate optime meritis. Sám si nejvíce cení toho, že mu byl jako prvnímu protestantovi v dějinách udělen řád sv. Silvestra papežem Janem Pavlem II.

Připravila: Jana OlivováTechnická spolupráce: Josef Trávníček