Osudy Jany Štroblové

Rozhlasové vzpomínání básnířky, překladatelky, autorky knih pro děti a mládež i ochránkyně zvířat.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

„Poezie neroste z idejí, ale z prožitků a pocitů, vzniká z vnitřního přetlaku, ne jako zadání,“ říká básnířka a překladatelka Jana Štroblová.

K literatuře směřovala už od mládí, i když ji neminulo ryze sportovní nebo skautské období. Narodila se v Praze, v rodině úředníka a učitelky, část dětství prožila na Šumavě. Vystudovala FF UK v Praze, obor čeština a ruština. V letech 1960-1970 byla redaktorkou ve Státním nakladatelství dětské knihy. Pro své politické postoje byla ale ze zaměstnání propuštěna a dvacet dalších let jen velmi těžce mohla zveřejňovat svá díla. Po roce 1990 nakrátko zakotvila v literárně-dramatické redakci Čs. rozhlasu a do nakladatelství se už nevrátila.

Svou poezii publikuje od 50. let 20. století do současnosti. K překladům si volí zejména autory nesnadné, se kterými se ale cítí výrazově i tematicky spřízněná. Jádro její překladatelské práce spočívá v přetlumočení poezie ruské básnířky Mariny Cvětajevové, překládá i ze slovenštiny a také klasickou kavkazskou a orientální poezii.

V rozhlasovém vyprávění se Jana Štroblová dotýká různých, i hluboko zasutých vzpomínek, seznamuje nás s atmosférou a proměnami společnosti v průběhu desetiletí, odhaluje existenci různých přátelství, jako např. s arménským básníkem Šavaršem Smbatjanem a s jeho neradostným osudem, líčí i cestovatelské, místy dobrodružné zážitky, prožité zejména při putování s manželem, afrikanistou Otakarem Hulcem. Stranou nezůstává ani činnost porevoluční, kdy v roce 1991 spoluzaložila při PEN klubu nadaci a obecně prospěšnou společnost Spisovatelé za práva zvířat, s cílem dosáhnout změn v legislativě a prosadit zákon na ochranu zvířat proti týrání.


Připravila: Vladimíra BezdíčkováTechnická spolupráce: Petr Janečka

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba