Osudy Jana Květa. O krajinách svého srdce vypráví přírodovědec, humanista a vysokoškolský pedagog

6. říjen 2023

Jeden ze zakládajících otců mokřadní ekologie – tak je Jan Květ znám ve světě vědy. Ovšem každodenní aktivní činnost osobnosti, která v době svých devadesátých narozenin s bravurou popisuje krajiny svého srdce, detailně vzpomíná na přátele a kolegy, spolupracující na mnoha vědeckých úkolech, jejichž výsledky aplikované v naší krajině trvale prospívají přírodě i člověku, stručně představit nelze.

Technická spolupráce: Jan Brauner
Připravila: Eva Ocisková
Premiéra: 2. 10. 2023

Uveďme alespoň střípky z přebohatého života Jana Květa. Spolu s Hanou Čížkovou a Libuší Vlasákovou napsali naučnou publikaci Mokřady, které nadace Českého literárního fondu udělila cenu za nejlepší česky psanou odbornou knihu v biologicky psaných oborech (vyd. 2017). Při slavnostním předání na Hlávkově zámku v Lužanech přítomné pobavil svou děkovnou řečí, když všechny poprosil, aby pomohli najít v češtině vhodný a stejně svižný a výmluvný ekvivalent anglického sloganu, jenž v kostrbatém překladu zní takto: Mokřady nejsou odpadní území.

Spekulovali jsme nad tím v naší skupině kolem Ramsarské úmluvy několik let, a pořád jsme na nic nepřišli. A při těchto spekulacích jsme nakonec dali dohromady tuhle oceněnou knihu.

Otec Jana Květa byl univerzitním profesorem dějin umění a členem-korespondentem a později akademikem ČSAV. Jeho syn Jan se věnuje jinému oboru: v 17 letech se stal členem Československé (nyní České) botanické společnosti (ČSBS) a je dnes jejím služebně nejstarším žijícím členem. Působil v expertní skupině při Českém Ramsarském výboru, který J. Květa nedávno poctil svým čestným členstvím. Působil v Geobotanické laboratoři ČSAV v Průhonicích a v Botanickém ústavu ČSAV, který z ní vznikl.

Před přechodem do brněnského ekologického oddělení téhož ústavu se mu v letech 1962–63 podařilo získat stáž v Oxfordu, po níž obhájil svou kandidátskou práci zaměřenou na produkční ekologii bylinného patra v lesních společenstvech s využitím metod růstové analýzy. V roce 1973 přesídlil na pracoviště Botanického ústavu ČSAV v Třeboni, kde následně i s rodinou zakotvil.

Jan Květ se podílel na řadě terénních výzkumů, vedl odborné práce, přednášel na Jihočeské univerzitě, na úrovni města Třeboně a třeboňské římskokatolické farnosti se podílí na partnerských stycích s městem Schrems v Dolním Rakousku a s katolickým společenstvím v bavorském zemském okrsku Freyung-Grafenau. Neúnavně píše odborné i popularizační články, je členem České křesťanské akademie.

autor: Eva Ocisková
Spustit audio

Související