Osudy Jana Květa. O krajinách svého srdce vypráví přírodovědec, humanista a vysokoškolský pedagog
Jeden ze zakládajících otců mokřadní ekologie – tak je Jan Květ znám ve světě vědy. Ovšem každodenní aktivní činnost osobnosti, která v době svých devadesátých narozenin s bravurou popisuje krajiny svého srdce, detailně vzpomíná na přátele a kolegy, spolupracující na mnoha vědeckých úkolech, jejichž výsledky aplikované v naší krajině trvale prospívají přírodě i člověku, stručně představit nelze.
Uveďme alespoň střípky z přebohatého života Jana Květa. Spolu s Hanou Čížkovou a Libuší Vlasákovou napsali naučnou publikaci Mokřady, které nadace Českého literárního fondu udělila cenu za nejlepší česky psanou odbornou knihu v biologicky psaných oborech (vyd. 2017). Při slavnostním předání na Hlávkově zámku v Lužanech přítomné pobavil svou děkovnou řečí, když všechny poprosil, aby pomohli najít v češtině vhodný a stejně svižný a výmluvný ekvivalent anglického sloganu, jenž v kostrbatém překladu zní takto: Mokřady nejsou odpadní území.
Spekulovali jsme nad tím v naší skupině kolem Ramsarské úmluvy několik let, a pořád jsme na nic nepřišli. A při těchto spekulacích jsme nakonec dali dohromady tuhle oceněnou knihu.
Otec Jana Květa byl univerzitním profesorem dějin umění a členem-korespondentem a později akademikem ČSAV. Jeho syn Jan se věnuje jinému oboru: v 17 letech se stal členem Československé (nyní České) botanické společnosti (ČSBS) a je dnes jejím služebně nejstarším žijícím členem. Působil v expertní skupině při Českém Ramsarském výboru, který J. Květa nedávno poctil svým čestným členstvím. Působil v Geobotanické laboratoři ČSAV v Průhonicích a v Botanickém ústavu ČSAV, který z ní vznikl.
Před přechodem do brněnského ekologického oddělení téhož ústavu se mu v letech 1962–63 podařilo získat stáž v Oxfordu, po níž obhájil svou kandidátskou práci zaměřenou na produkční ekologii bylinného patra v lesních společenstvech s využitím metod růstové analýzy. V roce 1973 přesídlil na pracoviště Botanického ústavu ČSAV v Třeboni, kde následně i s rodinou zakotvil.
Jan Květ se podílel na řadě terénních výzkumů, vedl odborné práce, přednášel na Jihočeské univerzitě, na úrovni města Třeboně a třeboňské římskokatolické farnosti se podílí na partnerských stycích s městem Schrems v Dolním Rakousku a s katolickým společenstvím v bavorském zemském okrsku Freyung-Grafenau. Neúnavně píše odborné i popularizační články, je členem České křesťanské akademie.
Související
-
Jan Květ, ekolog, botanik, spoluzakladatel Jihočeské univerzity, oslavil devadesáté narozeniny
Botanik Jan Květ patří mezi výrazné osobnosti vědeckého života na jihu Čech. Odborník na ekologii mokřadů, který mimo jiné spoluzakládal Jihočeskou univerzitu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka