Osudy Elišky Fučíkové. Rozhlasové vzpomínání historičky umění, specialistky na rudolfinské období 16. a 17. století

Lásku k umění u Elišky Fučíkové probudil tatínek. Sám sbíral obrazy, přátelil se s řadou výtvarníků i spisovatelů. Kvůli svému původu, který se komunistům nezamlouval, hrozilo, že se dcera nedostane nikam na školu, navíc se rozhodla, že půjde studovat dějiny umění, ale u přijímacích zkoušek uspěli čtyři adepti, Eliška Fučíková mezi nimi. Postupně začal také krystalizovat její zájem - dnes je specialistkou na umění rudolfinské doby, na umění 16. a 17. století.

Do roku 1991 pracovala v Ústavu dějin umění ČSAV, v letech 1993 až 2004 byla ředitelkou odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a aktivní je dodnes. Ve své funkci prováděla renomovaná historička po Praze japonský císařský pár, britskou královnu, bývalého amerického prezidenta Billa Clintona atd. Jako kurátorka se podílela na řadě významných výstav: Rudolf II. a Praha, Obrazárna Pražského hradu, Albrecht z Valdštejna a jeho doba, Rožmberkové, Příběh Pražského hradu. Za svou badatelskou a kurátorskou činnost získala mnoho zahraničních a domácích ocenění (například cenu inženýrské akademie ČR za restaurování Svatovítské mozaiky, od roku 2003 je nositelkou francouzského Řádu rytíře věd a umění).

Připravila: Jana ŠpačkováTechnická spolupráce mistr zvuku: Petr Janečka