Osudy Bedřicha Löwensteina

Poslouchejte na Vltavě od 26. ledna 2015 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura.

Historik Bedřich Löwenstein se narodil roku 1929 v rodině česko-německo-židovské, jako syn svého času proslulého očního lékaře, k jehož pacientům patřili Jaroslav Kvapil nebo generál Syrový. V březnu 1939 se před nacisty zachránil odjezdem do Skotska, kde do své smrti působil na očním oddělení glasgowské nemocnice.

Jeho dva starší synové bojovali v řadách československých zahraničních brigád, zatímco mladší Bedřich se svou matkou válku přežili v Praze. Rok 1945 byl i pro něho přelomem, po kratším pobytu u otce v Británii se vrátil jako anglofil a demokrat, zakotvil v prostředí pražské Ymky, která načas odolala komunistickému usměrnění, pořádala své diskuse a pracovní brigády v Jeseníkách.

Od roku 1949 studoval filosofii a historii na Filosofické fakultě UK, ale roku 1951 byl jako prý „třídní nepřítel“ z vysoké školy vyloučen. Pracoval pak jako pomocný dělník na stavbě a od listopadu 1951 byl na dvouleté vojně. Na fakultu se koncem roku 1953 vrátil a našel pro sebe téma v politických dějinách německého liberalismu a počátků německého demokratického hnutí.

Stal se pracovníkem Historického ústavu Akademie věd, který sice vznikl hlavně za účelem přepsání českých dějin v marxistickém duchu, ale skýtal i jistý útulek pro odborníky.

Po roce 1969 byl z ústavu vyhozen a našel zaměstnání v západoněmeckém obchodním zastupitelství, kde především překládal český tisk, ale měl i příležitost k práci na svých textech a k udržování kontaktů se zahraničím. Toho využíval i k distribuci zakázané literatury. V roce 1969 Bedřich Löwenstein odmítl nabídku přednášet na University of Buffalo v USA, nyní, v roce 1977, po smrti svého filozofického učitele Jana Patočky, přijal po delším váhání nabídku na Svobodnou univerzitu v Berlíně. V lednu 1979 se vzdal všech majetkových nároků i práva na návrat a odjel z republiky.

Prof. Löwenstein pobytu v Berlíně použil k dokončení velké syntézy o evropské občanské společnosti a rozšířil paletu svých zájmů o problém nacionalismu a revolucí, osvícenství, první světové války, o dějiny česko-německých vztahů, ale i některá témata českých dějin. Po převratu roku 1989 se s nadějí vracel do Prahy, která ho potěšila i zklamala. Po určité době se vzdal myšlenky na návrat, ale stále přispívá do řady historických a filozofických časopisů a vydal několik knih.

Prof. Bedřich Löwenstein je nositelem Palackého medaile Za rozvoj společenských věd, stříbrné medaile Karlovy univerzity a německého Spolkového kříže za zásluhy. Natáčení Osudů se odehrávalo v Berlíně.

Připravil: Martin HýčaTechnická spolupráce: Petr Janečka