Osudný omyl Edvarda Beneše

Autor Toman Brod je historik, přednáší na Karlově univerzitě, je známý publicista. Původně pracoval v Akademii věd, avšak v roce 1968 byl propuštěn. V soukromí pak dokončil své nejvýznamnější práce. Tato kniha sleduje politické názory, linii, diplomatické aktivity a činy nejen Edvarda Beneše, ale i jeho blízkých spolupracovníků. Podrobně pak analyzuje postavení poválečného Československé republiky; autor podrobně popisuje poválečné události, které postupně vedly až do sovětského područí, včetně selhání demokratických stran, které nebyly schopny čelit tomuto nebezpečí a podrobně se zabývá i osobností Edvarda Beneše a jeho podílem na poválečném politickém vývoji.

Kniha je rozdělena do několika částí, závěrečná část příznačně nazvaná Truchlivá sklizeň obsahuje úvahy o Benešových dekretech a s tím související odsun českých Němců. Kromě toho autor sleduje a analyzuje Benešovu rehabilitaci jeho státnické autority po osvobození; v této souvislosti zmiňuje i výjimečné postavení, které Československo v té době zaujímalo mezi zeměmi střední a východní Evropy. Autor seznamuje čtenáře i s důvody, které presidenta Beneše vedly ke spolupráci s komunisty a na jednom místě ho takto cituje: převezmou-li komunisté spoluodpovědnost za osud republiky, omezí se jejich agilnost, ulomí se hrot jejich revolučnímu usilování.

Autor podrobně popisuje plán hromadného vysídlení českých Němců, s nímž president Beneš vystoupil již v roce 1943 před sovětského vůdce Stalina, který samozřejmě nadšeně souhlasil. Poutavým způsobem popisuje autor i Pražské povstání a podíl vlasovců na osvobození Prahy, jejich zásah ve prospěch povstalců, který se ukázal jako rozhodující. Zároveň zmiňuje i politická střetnutí, která bojové účasti vlasovců předcházela; konflikt mezi generálem Kutlvašrem, vrchním velitelem Pražského povstání a komunistou Josefem Smrkovským, který vlasovce považoval pouze za zrádce Sovětského svazu a odmítal s nimi jednat. Autor dál zmiňuje účast Buniečenkovy divize a následné obklíčení vlasovců u Lnářů v západních Čechách i jejich následný tragický osud.

Popis poválečného klimatu doby, kdy každý protestní hlas proti čemukoliv byl považován za národní zradu, je nepochybně cennou ilustrací tehdejší doby; autor připomíná jména několika málo novinářů, jako byl Michal Mareš a Pavel Tigrid, kteří se alespoň pokusili upozorňovat na brutalitu prováděného odsunu českých Němců. Osudným se stalo i vypjaté období, které nastalo po květnovém osvobození v Československu, které nedovolovalo nastavit společnosti žádné kritické zrcadlo jejích vlastních činů. A právě v tomto kontextu je publikovaná kniha nepochybně ojedinělá tím, že bez pověr i iluzí, jak je řečeno hned v úvodu knihy, seznamuje čtenáře s ošidnými představami i spornými rozhodnutími tehdejších politických představitelů, včetně presidenta Beneše. Na závěr se autor zamýšlí nad během dějin, kde nic nekončí a všechno začíná znovu. Československo sice vyhrálo válku, ale mír prohrálo na dlouhá a dlouhá léta ..., uzavírá autor.

Knihu nepochybně ocení nejen čtenáři zajímající se o historii, ale i učitelé a profesoři na všech stupních vzdělávání a každý, kdo sleduje a zajímá se o současnou dobu a její historické pozadí.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.