Osobnost, která dodnes fascinuje. Ernest Hemingway se narodil před 120 lety

 Ernest Hemingway u psacího stolu (1945)
 Ernest Hemingway u psacího stolu (1945)

Uplynulo 120 let od narození amerického spisovatele, nositele Pulitzerovy i Nobelovy ceny a představitele takzvané ztracené generace Ernesta Hemingwaye. Nejnovějším příspěvkem do rozsáhlé sbírky knih o díle, ale hlavně životě tohoto amerického spisovatele je kniha Michaela Katakise Ernest Hemingway: Svědectví jednoho života. Čím lze vysvětlit dodnes přetrvávající fascinaci jeho osobností?

„Řečeno dnešními slovy, Hemingway opravdu uměl vybudovat svoji osobní značku. Budoval si ji vědomě například v soudobých rozhovorech, a velmi úspěšně. Dodnes najdeme v různých městech bary a alkoholické nápoje s jeho jménem. Trochu nelichotivá interpretace také je, že jeho osobnost nás fascinuje určitým druhem maskulinity, který mizí. Spojujeme si s ním box, lov, ženy a alkohol. Tato interpretace je ale trochu zjednodušená, protože Hemingwayovy mužské postavy v jeho románech právě tento stereotyp často spíše obrací,“ říká doktorandka amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Františka Zezuláková Schormová, která se věnuje překladům z americké literatury padesátých a šedesátých let. A v rozhovoru pro pořad Mozaika dodává, že kritických studií o jeho díle neexistuje mnoho.

Režiséři po celém světě, především v Americe, natočili desítky filmových adaptací jeho děl, a obzvláště v posledních třech dekádách se objevují i životopisné filmy o Ernestu Hemingwayovi. Jedním z nejslavnějších děl, které se dočkalo minimálně tří adaptací, je existenciální novela Stařec a moře. „Filmových adaptací děl Ernesta Hemingwaye je spousta, ne všechny jsou podařené. S některými taky samotný Hemingway nebyl spokojen, to se týká třeba filmu Stařec a moře z roku 1958, za kterým stojí dva režiséři, Fred Zinnemann, John Sturges. Každý z nich natočil část, možná proto ten film nedrží úplně pohromadě,“ říká filmová publicistka Jana Podskalská.

A další filmový publicista, Jan Jaroš, dodává: „Mnohé filmy o Ernestu Hemingwayovi nejsou ani tak o něm, Hemingway je tu brán spíše jako příklad, jako vzor, který by se měl následovat. Jinak jak pro Hemingwaye, tak i pro další autory takzvané ztracené generace, představovala spolupráce s Hollywoodem příjemný zdroj peněz, a to v zásadě po celá 30. a 40. léta minulého století.“

Právě rozhlasovou verzi novely Stařec a moře z roku 1988 v překladu Františka Vrby vysílá u příležitosti výročí spisovatelova narození Český rozhlas Vltava. V režii Pavla Linharta účinkují Jan Kačer, Lubor Tokoš a Jiří Langmajer.

Spustit audio
autoři: Český rozhlas Vltava, Alena Rokosová, Tomáš Pilát

Související