Operování a poezii spojuje odvaha říznout do živého, říká kardiochirurg a básník Radovan Jursa
Jako básník hledá, pochybuje a opakovaně formuluje, jako kardiochirurg přemýšlí v přesných a nevratných řezech. Kardiochirurg Radovan Jursa dělí svůj život mezi rodinu, soustředěnou práci na sále a umění – kromě poezie se věnuje také sochařině. Ve Vizitce s Evou Lenartovou mluvil i o tom, proč do třetí sbírky Mezzovoce vpustil svou profesi.
Příběhy lidí, kterým Radovan Jursa na sále navrací zdraví, ho zajímají. Některé z nich, jako třeba ten staršího muže, myslivce, se obtiskly do jeho básní. „Operoval jsem ho před třemi lety. Vyprávěl mi o vracejících se snech. Když se mu místo mrtvého zvířete začal ve snu zjevovat syn, přestal lovit,” řekl ve Vizitce.
Kromě poezie se Jursa věnuje sochařině; v jeho textech najdeme odkazy na sochařku Evu Kmentovou anebo na Otmara Olivu, jenž mladého kolegu kdysi nechal zdarma odlít bronzovou sochu. Ve vltavském rozhovoru zmínil také lásku k divoké vodě, sjížděním surových horských řek neboli „řezáním do živého” strávil v minulosti hodně času. Zdánlivě nesourodé světy medicíny, poezie a vodáctví se u Jursy stále potkávají. „Snažím se rychle a efektivně dostat dovnitř, udělat něco se srdcem a zase se dostat ven. Tak by se dala charakterizovat i moje poezie. Přeju si, aby se mé básně dotkly čtenářova srdce. Proto jdu přímo k věci,” komentuje zejména svou aktuální, v pořadí třetí sbírku Mezzovoce.
Od těch předchozích Pianissimo (1999) a Mezi žebry déšť (2012) se liší příběhovostí. Poprvé do básní vpustil svou profesi, poprvé v nich nechává mluvit operační sál. „Zdá se mi to jako dobré rozhodnutí, poezie musí být osobní. Jsou to vlastně zveřejněné deníkové záznamy. Jednou je předám potomkům, budou vědět, co jejich dědeček prožíval, budou přemýšlet, do koho byl zamilovaný.”
Radovan Jursa ve Vizitce mluvil také o síle autorského čtení, o básnících, kteří ho ovlivnili (například Thomas Tranströmer, jenž pětadvacet žil a tvořil s fatálními následky mozkové příhody) a s nimiž ve své poezii komunikuje, o nesmlouvavém editorovi a redaktorovi Pavlovi Hruškovi a také o hudbě, kterou poslouchá se svým týmem na operačním sále. Bezproblémovou operaci většinou absolvuje během poslechu tří cédéček; začíná rockem, pokračuje klasikou a stehy šije za zvuků vítězných tónů epických filmových soundtracků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
