Oligarchie včera i dnes, u nás i ve světě

Petr Šourek si pozval Petra Kužela, který vydal pozapomenutý spis Egona Bondyho s názvem Pracovní analýza, a politoložku Vladimíru Dvořákovou, aby se společně bavili o oligarchii včera i dnes, u nás i ve světě. Pro tento pořad také přeložil Stížnosti starého oligarchy na athénskou demokracii/ περὶ τῆς Ἀθηναίων πολιτείας, text z druhé poloviny 5. století před naším letopočtem, který se nám dochoval pod Xenofontovým jménem, tento Sókratův žák ho ale nejspíš nenapsal.

Zde je krátká ukázka, více si poslechněte v audiu v podání Dana Dittricha jako Starého oligarchy.

Athénská demokracie očima starého oligarchy

Athénská vláda lidu není podle mě dobré státní zřízení, protože se v ní lépe daří lumpům než pořádným lidem. Demokraty tedy za to, co nám v Athénách vytvořili, nepochválím, nicméně bych rád ukázal, jak se jim daří demokracii udržet a pokračovat dál ve všem, co jim ostatní Řekové vyčítají.

První věc: tady v Athénách si myslí, že chudina a vůbec lidové vrstvy mají dostávat víc než urození a bohatí, protože lid je motorem válečných lodí a stejně tak pohání i celý stát. Všichni ti veslaři, kormidelníci, lodní důstojníci a poddůstojníci jsou pohonem státu a jsou pro něj údajně důležitější než majetnější vojáci (kteří si sami platí svou výzbroj) a bohatí lidé z lepších vrstev. Také proto demokraté považují za správné, aby každý vykonával veřejnou funkci (ať už ho do ní vylosovali nebo zvolili), a do všeho mluvil, kdykoli se mu zachce.

Pak jsou ovšem funkce, na kterých závisí přežití všech. Schopný generál dokáže zemi zachránit, neschopný zničit. O tyto funkce se lid nijak nehlásí. Nevadí jim, že je nevylosují za generály, ani nebudou velet jezdectvu. Dobře tuší, že je pro všechny lepší, když zůstanou stranou a armádní velení přenechají schopnějším. O to víc se derou o placené funkce a touží sedět na všech místech, odkud se dá poslat malá domů.

Pak se ovšem leckdo diví, že si mezi sebou nejvíc rozdělí lumpové, lúza a populisté, zatímco pořádní občané nedostanou nic. Jenže právě dělením podle tohoto vzorce se demokracie udržuje v chodu! Když si přilepšuje chudina, spodina a jejich celebrity a je jich takových víc a víc, lid tomu tleská a posiluje svoji vládu. Naopak když se začíná dařit bohatým lidem z dobrých rodin, populističtí demagogové proti nim seženou dohromady silnou opozici.

Proto všude na světě vystupují lepší síly společnosti proti demokracii. Kultivovaní lidé se lépe ovládají, pečlivě ověřují prospěšnost navržených opatření, a dělají, co je správné. Lid je naproti tomu banda ignorantů, chaotů a lumpů. Bída totiž žene chudáky k nepravostem a bez peněz nezískají vzdělání a informace ani ti z nich, kteří je chtějí.

Člověk žasne, proč na každém shromáždění dovolí každému mluvit úplně do všeho. Proč proboha nevyhradí toto právo pouze kompetentním a vynikajícím osobám? Jenže demokraté moc dobře vědí, proč nechávají do věcí mluvit každého, i toho největšího lumpa a vandráka. Kdyby totiž na shromážděních mluvili a rozhodovali jenom lépe situovaní občané, prospívali by tím sami sobě a mluvčí lidu by odešli s prázdnou, zatímco tak, jak je to teď, kdy může povstat a mluvit každé pochybné individuum, také nakonec dostane, co je dobré pro něj a jemu podobné.

Člověk hned namítne: jak jen může takové individuum vědět, co je pro něj a pro lid dobré? Demokraté ale dobře vědí, že hloupost jejich člověka, jeho přízemní pudy a snaha se jim zalíbit bude pro ně nakonec výhodnější než kompetence a inteligence rozumného muže, který na ně nebere ohled.

Státu demokratická správa zcela jistě neprospívá, ale lid si uchovává svoji vládu. Lid totiž netouží sloužit pořádku ve státě. Chce státu svobodně vládnout a nepořádek v něm ho moc nezajímá. Přesně to, čemu ty říkáš špatná správa věcí veřejných, posiluje svobodnou vládu lidu...

Více si poslechněte v audiu, zhruba od 20. minuty v podání Dana Dittricha jako Starého oligarchy. Z řečtiny přeložil Petr Šourek.