Olga Tokarczuková 60. K jubileu polské nobelistky uvádíme její slavná díla včetně několika premiér

Program

• 28. 1.
  Ranní Mozaika
  Olga Tokarczuková: Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
  Reportáž Františka Šedivého k rozhlasové premiéře
  Sobotní šedesátiny Olgy Tokarczukové 
  Překladatel Petr Vidlák v živém vstupu Šárky Jančíkové
  
  
• 29. 1. 13:30
  Cestující. Zavařeniny 
  Ze souboru Bizarních povídek
  
  
• 30. 1. 11:00
  Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých /PREMIÉRA/
  
  
• 30. 1. 13:30
  Švy 
  Ze souboru Bizarních povídek

Absolventka psychologie na Varšavské univerzitě debutovala jako prozaička románem Cesta lidí Knihy. Už v něm mohli čtenáři najít základní rysy autorčiny budoucí poetiky založené na vytříbeném jazyce, silné obrazivosti příběhů odkazujících k často vytěsňovaným hlubinným archetypům nebo mýtům. Podobně konzistentní je Tokarczuková i co se týče témat, opakovaně ve svých románech, povídkách i esejích zpracovává problematiku konce civilizace, smrti a umírání, klade důraz na sounáležitost člověka s přírodou, nad kterou se nemá povyšovat, zastává se náboženských či sexuálních menšin nebo feministického hnutí.

V roce 2014 se Olga Tokarczuková na výzvu Českého rozhlasu zapojila do projektu Polský rok a pro stanici Vltava napsala svou první a dosud jedinou rozhlasovou hru Dočasná havárie. Sleduje v ní dva staré manžele, které uprostřed noci probudí hrozivý, neznámý zvuk. Zdá se, že město postihla havárie, o jejímž rozsahu a důvodech se mohou jen dohadovat. V působivé inscenaci režisérky Markéty Jahodové hlavní role ztvárnili Nina Divíšková a Ladislav Mrkvička. 

Ladislav Mrkvička při natáčení|foto:Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

I když si Olgu Tokarczukovou většina čtenářů spojí s jejími velkými romány jako Pravěk a jiné časy, Běguni, Knihy Jakubovy, je také velmi ceněnou povídkářkou. Dokazuje to i její poslední česky vydaný soubor krátkých próz Bizarní povídky. Dvě z nich Cestující a Zavařeniny napsané přesně v duchu francouzského „bizarre“ – tedy divné, zvláštní a zároveň překvapivé – byly natočeny k lednovému jubileu autorky a budou uvedeny v premiéře. Ve vysílání je doplní repríza povídky Švy, natočené už v roce 2020. Interprety jsou Apolena Veldová a Bronislav Kotiš.

O zvířatech nemůžeš mluvit, jako by to byli lidé. Je to hřích, lidská pýcha, takové hřbitovy. Podle Boha jsou zvířata méně než člověk, mají mu sloužit.

Morální thriller nebo eko-detektivka, to jsou podtituly, kterými se vydavatelé nebo recenzenti snaží postihnout poetiku jednoho z nejoblíbenějších románů Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Autorka v něm spojuje hned několik žánrů – detektivní linku, horor, úvahy na téma ekologie, práv zvířat či astrologie, to vše proložené odkazy na tvorbu Williama Blakea, jehož cituje i název knihy. Úběžníkem této mnohosti je hlavní hrdinka a vypravěčka románu, inženýrka Jana Dušejková toho času v důchodu. Bydlí na samotě v polsko-českém pomezí a přivydělává si jako učitelka angličtiny na základní škole. Amatérská astroložka a příležitostná překladatelka Blakea sleduje s čím dál větší nevolí krutost místních lidí, zejména myslivců, s jakou se chovají ke všemu živému. Pro Janu Dušejkovou zvíře nemá menší cenu než člověk, naopak. Lidstvo si podle jejího přesvědčení za genocidu, kterou páchá na zvířatech, zasluhuje trest. Když začnou v okolí postupně násilnou smrtí umírat přední členové mysliveckého sdružení, má okamžitě jasno. Zvířata se na nich konečně začala mstít.

Knihu, kterou do češtiny přeložil (tak jako většinu autorčiných próz) Petr Vidlák, dramatizovala do podoby třídílného seriálu scénáristka Kristina Májová. Velkou hereckou příležitost v něm dostává Jitka Smutná, která se nonkonformní vypravěčky zhostila s vervou i pochopením. Podobně s náhledem Dušejkové na svět souzněla i režisérka Bela Schenková, která do seriálu dále obsadila například Miroslava Hanuše, Kláru Suchou, Jiřího Roskota, Luboše Veselého, Jana Vondráčka nebo Andreu Elsnerovou.