Ohromné maličkosti až do domu aneb Divadlo na dotek

3. červenec 2017
Představení Grónská písnička

Představte si, že se váš obývák promění v divadelní jeviště, kde se hraje jenom pro vás a vaše blízké. Jestli vás taková představa láká, pak doporučuji navštívit webový portál Ohromné maličkosti až do domu.

Nabízí inscenace osmnácti souborů a jednotlivců, které si můžete objednat k sobě domů. V elektronickém katalogu umělců, jejichž představení si můžete domů objednat, jsou soubory jako Handa Gote, Wariot Idel, Rodina Homolů z Naivního divadla Liberec, Divadlo U staré herečky, Lokvar, Spolek Kašpar a další. Do projektu se zapojilo i slovenské divadlo SkRAT. Z jednotlivců je to Ctibor Turba nebo Petr Nikl, kteří ovšem tvoří malou výjimku, protože nepřijedou k vám, ale naopak vám zahrají u sebe doma. Do vašeho bytu se ale ochotně vypraví Marek Bečka, člen souboru Buchty a loutky, S.d.Ch., Bára Hubená nebo Inženýr Vladimír se svou hudební produkci.

S nápadem vytvořit takovýto katalog přišel šéfredaktor časopisu Svět a divadlo Karel Král, kterého k tomu inspiroval mim Ctibor Turba. Ten se s podobnou formou divadla setkal v 90. letech ve Francii, na festivalu, který organizovalo francouzské divadlo v Melun Senart. Cílem bylo oslovit diváky, kteří do divadla běžně nechodí, a zároveň nabídnout mladým divadelním tvůrcům příležitost na sebe upozornit. Ctibor Turba během měsíčního vystupování po francouzských domácnostech zažil nejrozmanitější situace, od špatné dispozice „jeviště" (pokoj ve tvaru U, kdy na něho viděla vždy jen část diváků), přes bizarní chování majitelů bytu, až po naprostou otevřenost, vstřícnost a pohostinnost.

Představení Výlet

Podobné zkušenosti má i Hana Voříšková, která stejně jako Ctibor Turba nabízí svá představení v katalogu Ohromných maličkostí až do domu. Tato autorka, výtvarnice, režisérka, herečka a učitelka na Základní umělecké škole v Chocni se zaměřuje hlavně na miniaturní krabicové divadlo pro jednoho až dva diváky. Původně prý ale vystupovat pro veřejnost vůbec nechtěla.

„Já myslím, že to spíš bylo z nouze a z mé plachosti. Chtěla jsem si hrát a ukazovat lidem svoje věci, ale nikdy mě nenapadlo vystupovat před cizími lidmi. Moje první krabička vznikla jenom jako dárek pro děti v ZUŠce, tehdy jsem si myslela, že to bude jen na jedno použití. Moje druhé představení vzniklo v rámci malířského kurzu. Večer se tam ukazovaly obrazy, já žádný neměla, tak jsem účastníkům nabídla, že jim zahraju večer v lese divadlo místo Večerníčku. I další divadlo původně vzniklo jako dárek," vzpomíná Hana Voříšková na své divadelní začátky. Její papírová představení nadchla mnoho diváků, kteří o nich vyprávěli svým přátelům a známým a tak se okruh zájemců stále rozšiřoval, až začala Hana vystupovat i před cizím publikem.

Besedy o bytovém, domácím divadle se zúčastnili filosof Miroslav Petříček, divadelní kritik Vladimír Hulec a herec Jan Potměšil. Ti všichni se shodují, že u tohoto druhu divadla je zásadní pocit blízkosti, který stírá hranice mezi hercem a publikem. Divák se ocitá téměř na dotek všeho dění, stává do jisté míry spolutvůrcem, nejen pasivním příjemcem kultury. Jde o novou formu divadelní komunikace, která narušuje zavedené představy o tom, co divadlo vůbec je.